Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dramatický příběh Krušnohorského pohraničí se odehrává na podzim roku 1938, kdy mezi českými a německými obyvateli začíná docházet k otevřeným konfliktům, které tvrdě postihují nejen životy národnostně rozdělených sousedů, ale krutě zasahují zejména do osudů smíšených rodin. Vyhrocená situace vede k boji, který však nemá vítězů. S odstoupením pohraničí se po mnichovském diktátě leckteří čeští obyvatelé v malé krušnohorské vesnici nesmíří, bojují s provokujícím henleinovci, ale nakonec musí poslechnout vyšší rozkazy a vydat se do vnitrozemí. V režijním pojetí se patrná dokumentaristická průprava režiséra Jiřího Weisse, který tímto snímkem debutoval na poli celovečerního hraného filmu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (92)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Uloupená hranice je film poplatný době vzniku a stavu tehdejší společnosti. Vychází vstříc frustraci z mnichovského zmrzačení republiky a následné okupace a reflektuje dobu, kdy liberální svobody musely ustoupit pod tlakem národoveckých vášní a autoritativních levičáckých požadavků. Jinými slovy, není to ani tak vlastenecký snímek, jako spíš otevřeně nacionalistický. Ne náhodou jen pár měsíců před natáčením odjížděl poslední vlak s odsunutými Němci za hranice a atmosféra, která formovala poválečnou politickou kulturu, z dramatu jen sálá. Typická poznámka o "pánech tam nahoře, co hrají své hry" dává pocítit ducha doby. Už je tam cítit, že "Vítězný únor" je na dohled. Takže - Němci jsou krásně zákeřně nenávistní, Češi stateční a obětaví, hudba dramatická, ale co naplat, takové zásadní historické téma by si zasloužilo moderní zpracování. Poláci by podobný dluh měli už dávno splacený. Nejvíc mi asi vadilo stálé přeskakování z němčiny do češtiny v situacích, kdy se sudeťáci bavili mezi sebou. S ohledem na letopočet a dobový kontext tři hvězdičky nechám, ale velkou radost jsem z filmu navzdory slušnému hereckému obsazení neměl. Celkový dojem: 55 %. ()

movieband 

všechny recenze uživatele

Dost dobře realisticky zpracované drama o dění v českém pohraničí v době mnichovské dohody. Má to hutnou atmosféru, která se s dějem jen prohlubuje. Děj je temný a vystihuje náladu té doby, kdy proběhla dohoda o nás bez nás. Dění člověka nenechá v klidu a stopáž uteče lusknutím prstu. Rozhodně film, který je jedním ze zlatých kousků československé kinematografie. 80% ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Kamera: Jan Roth. Hudba: Jiří Srnka. Jeden z prvních filmů reagující na poměrně nedávné a pro někoho stále čerstvé události ze září roku 38' těsně před Mnichovem. Zápletka vyostřených vztahů v pohraničí mezi tehdejšími Čechoslováky a Němci, která později přeroste v otevřený ozbrojený střet, je podána a natočena opravdu vkusně..Film je natočen v polo-dokumentárním stylu a působí víceméně hodně civilním dojem a věrohodně, místy je i ironicky vtipný, ale když se nad tím tak zamyslíte tak to tak bohužel bylo..Byla to opravdu těžká doba (zvláště pro smíšené rodiny), podobná té odsunem Němců po válce. Z hereckého obsazení mě nejvíce dostal samozřejmě fanatický Hans (v té době ještě neznámý Josef Maršálek ale v jistě obtížné psychologické roli hodně přesvědčivý) na druhé straně barikády mladý závodčí v podání Karla Effy (jeho památná věta, kdy umíral "Effendi, já už tu knížku asi nedočtu", musela diváky tehdy velmi dojmout) a lojaální nadlesní Czapan (Eduard Linkers). Po Vlčí jámě, Romeovi a Julii můj třetí nejoblíbenější film od Weisse. Pokud chcete vidět ještě nějaký film na toto téma (ale upozorňuji že jich moc není) tak zkuste třeba Ves v pohraničí, už ale ideologicky tendenční Nástup nebo Zánik samoty Berhof. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejvlastenečtějších filmů, nejen v čs kinematografii, bez nutnosti jakékoli agitace, která se později v ČSSR a nebo i dříve na západě stala nedílnou součástí scénářů. Film, natočený dva roky po nejbrutálnějším celosvětovém válečném konfliktu. Film, ve kterém se vzpomíná...rekapituluje, jak pár naprosto neznámých lidiček, kdesi na hranicích Československa a Německa, přátelé i rodiny, mezi sebou bojují za svou vlast. Ať slepě zfanatizovaní zvráceným nacistickým režimem, který podvedl skoro sta miliónový, kulturně velmi bohatý národ a zavedl ho do hluboké propasti krize lidských hodnot, aby ho následně zbaběle ponechal jako válečnou kořist či jen bránící svou píď, navzdory skryté mezinárodní zradě zleva i zprava. Nadčasová režie jednoho z nejutlačovanějších a přesto nejkvalitnějších režisérů čs. kinematografie, vlastenecké tóny hned v úvodních titulcích a vynikající herectví hlavních postav, které dostatečně přebíjí občasné herecké výkyvy komparzu. Na svou dobu absolutní unikát, ve kterém lze slyšet hrdinské vyprávění vojáka, jenž bojoval v prvním fašistickém konfliktu ve Španělsku, ze kterého poté bolševici udělali svou modlu a na straně druhé např. vynikající detail podobizny T.G. Masaryka. Film, který degraduje vše neonacistické či neofašistické, co se v české společnosti objevuje, na směšnou zaslepenou absurdnost. České vlastenectví má kořeny a veškeré základy v antifašismu!. Táhni si hajlovat do Německa kriple! ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Jasně, že podoba poválečného odsunu Němců byla sporná (zvlášť zvěrsta tzv.divokého odsunu z května-července 1945), ale položili si zdejší chytráci šermující zkreslováním historie otázku, proč se na Uloupenou hranici mají dodneška problém podívat skorodevadesátníci? Protože je to pro ně pořád živé a situace na spoustě míst podobně vskutku vypadala. Můj děda mobilizoval a znám jeho vyprávění. Zavádějící je asi poznámka o příchodu ruské pomoci, a když zfanatizovaný ordner střílí do sympatické postavy závodčího s výkřikem: "Ty česká svině!", vzájemným česko- německým vztahům to neprospívá, ale to nic nemění na tom, že film je to výborně natočený a v mnoha ohledech věrohodný. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Film se natáčel pod pracovním názvem Dny zrady, který později použili tvůrci pro první část známé válečné trilogie Otakara Vávry. (Karlos80)
  • Závodčí Jarda (Karel Effa) čte knihu „Vražda v muzeu“ od amerického autora S. S. Van Dinea, což byl ale pseudonym, pod kterým psal detektivky americký výtvarný kritik Willard Huntington Wright. Kniha vypráví o pátrání bohatého soukromníka po pachateli vraždy starého egyptologa a v ČR vyšla v roce 1930. (sator)
  • V roli závodčího Jardy, ve filmu debutoval Karel Effa. (Karlos80)

Související novinky

Reklama

Reklama