Vlčí jáma

Jeden z vynikajúcich filmov, ktoré sa v päťdesiatych rokoch nakrútili. Zvláštny nerovnoramenný trojuholník z manželov a Jany zabezpečil filmu dusivú atmosféru a situáciu, ktorá nemá racionálne východisko. Okrem excelentného výkonu Jiřiny Šejbalovej si svoju prvú úspešnejšiu úlohu zahrala i, vtedy iba sedemnásťročná, Jana Brejchová. (23.03.2011)

Skoro jsem chtěl napsat „přehrávající Šejbalová, nedohrávající Doležal s Brejchovou“, ale tak to úplně není, Šejbalka je tu vážně dobrá, jenom je to její megerství od samého začátku režijně tak vyšponované, zbylé dvě hlavní postavy tak potlačené a karty tím celou dobu tak jasně rozdané, že vlastně není kam stavět nějaké větší dramatické oblouky a film tak sice má svoje mrazivé chvilky, ale celkově podle mě zdaleka nenaplňuje potenciál předlohy ani scénáře. Mluvit pak o psychologickém díle světové úrovně, v roce Sedmé pečeti, Lesních jahod, Cabiriiných nocí a dalších, to mi přijde trochu úsměvné. (05.07.2018)

Původní literární předlohu neznám. S filmem jsem neměl větší problém. Bavil mě i když jsem ho neviděl poprvé. Dusné drama o citovém vzplanutí neštastně ženatého a citově vyprahlého, zralého muže k mladé dívce režisér Weiss opatřil atmosférickou tenzí. Tomuhle nerovnoměrnému partnerství bránil manželský závazek k babizně, kterou brilantně ztvárnila Šejbalová. Proti takto připravené zkušené matadorce neměla mladá a začínající Brejchová mnoho šancí, ale neztratila se a režiséry upozornila, že s ní budou v budoucnu počítat. Mezi nima pendloval Doležal, kterého jsem pak herecky registroval minimálně, ale tady byl oběma herečkám velmi vyrovnaným partnerem, který svoji nezvladatelnou citovou slabost a vášen v jednom zahrál s ohromujícím přesvědčením. Těžko říct jestli by film byl tak dobrý kdyby neměl tak dobré herecké výkony. Jedná se však o dílo, které nemá v české kinematografii zastoupení. 80% (17.05.2012)

Skvělá ukázka jak dobře se dá zpracovat literární předloha, která je na první pohled až moc ponurá. Sice je film charakterizován jako drama, čekal jsem od filmu větší zvraty. Právě pro jeho přímou dějovou linii, skvělou začínající Jany Brejchové a dokonalé herecké umění Jičiny Brejchové. Dle mého názoru jeden z nejpřístupnějších filmů z 50let - dle hlediska jeho natočení, příběhu a celkové charisma. (18.09.2005)

Trapnost - to není v žádném případě hodnocení tohoto filmu, ale atmosféra, která z něj tak děsivě čpí. Depresi vyvolává už samo prostředí, Klářino komandování ostatních a nemálo také smrtkovitá postava hraná Lolou Skrbkovou. Ale největší úzkost a znechucení ve mně vyvolává motiv zaslepenosti a posedlosti, které ubíjejí všechny ušlechtilé lidské city. Snímek se v podstatě obešel bez nějakého důmyslného příběhu, je to skutečně spíš pořádná "jáma". (18.04.2007)