Volavka

I když se jedná o stejný příběh jako ve Skrté identitě, já bych to moc nesrovnával. Scorsese pouzil vsechny dostupne prostredky, aby z toho udelal mega film s hvezdami filmoveho nebe, coz se mu povedlo. Odvedl dobrou praci. Přirovnal bych to ke kamionu, který je obrovský a má hodně koňských sil, ale "malá" Volavka ho svižně předjíždí s menším obsahem a přesto vyhrává. (13.08.2008)

Osobně Hong kongskou produkci nijak zvlášť nevyhledávám, ale pokud už se na nějaký výtvor podívám, tak musím uznat, že má něco do sebe. Skvělý scénář, to je základní kámen Volavky. Zajímavý, neokoukaný příběh dvou lidí, kteří jsou infiltrováni, každý do jiného druhu společnosti. Zatímco policista, slídící v řadách mafie chce s touto prací seknout, mafián v řadách policejních, chce ukončit své styky s mafií a udělat kariéru u policejních jednotek, kde se mu velmi daří. Než se jim však tyto sny splní musí navzájem objevit své pravé totožnosti, které vedou pro mě k dosti překvapivému konci. Velmi dlouho mě film takhle nezaujal už svou základní myšlenkou. Ta je navíc rozšířena vynikající atmosférou asijského prostředí, která snímek dostává tak trochu do jiné reality, která je podchycena a zvýrazněna výborným hudebním podkladem a taktéž kamerou, kterou bych neoznačil za nějak výrazně invenčí. Spíš je to učebnicově odvedená práce s několika extra momenty. I když je po technické stránce vše výborné, bez dobrých herců se dobrý film nevykouzlí. To naštěstí v tomto případě také nehrozí. Hodně působivé momenty zahrané s naprostým přehledem mě utvrzují v názoru, že asijská kinematografie má vždy co nabídnout a má spoustu talentovaných herců, a je to jen dobře. (29.07.2006)

Notně ohraný a triviální námět jež působí v přímém kontrastu s výtečnou režií a skvěle zahranými postavami jako pěst na oko. Celkově se však překvapivě jedná o netuctovou podívanou o dvou zásadových mužích na opačných stranách zákona. Tohle zajímavě vystavěné drama v samém závěru dokonale strhne a zůstane po něm dojem, že jej natáčel Michael Mann, jemuž zakázali přílišné kamerové eskapády a experimenty, což bylo jenom k dobru věci. Žánrově těsně pod vrcholem. (20.10.2005)

Sice jsem si to musela pustit dvakrát, abych pochopila všechny souvislosti, ale tak moc mě to bavilo, že se přikláním k nejvyššímu hodnocení. Od samého počátku víme, kdo je čí agent a přesto je film napínavý, úžasné jsou jemné detaily, které se skládají do celkového obrazu a navíc mě neustále překvapovala jedna smrt za druhou. K tomu připočítám dobrý hudební motiv a charismatické hlavní hrdiny a skvělý akční thriller je tady. (26.12.2005)

Volavka vs. Skrytá identita: Volavka jednoznačně boduje vizuálním pojetím, je modernější, dravá, běží zatraceně rychlým tempem (někdy až moc, člověk má dělat, aby pochopil, co se děje). Další body jsou určitě za Tonyho Leunga, který očima uhraje to, na co jiní potřebují kolem sebe mlátit rukama nohama (nic proti Leo). Scorsese na to jde jinak: nesoustředí se jen na odvyprávění děje, zajímají ho ještě víc postavy. Jednotlivé hrdiny (ať už kladné či záporné) poznáme mnohem lépe, vciťujeme se do jejich každodenních životů. Závěrečné zůčtování je proto mnohem emocionálnější. A taky je tu naprosto úžasná postava Marka Wahlberga, díky které jsem neskončil po projekci Skryté identity v depresích. Podtrženo a sečteno, asi záleží na naturelu každého, jaký přístup ke stejné látce mu víc vyhovuje. Já dám poslední dobou na emoce, takže mám radši Scorseseho remake. Ale jen o chlup. (01.01.2007)