Dotek zla

,,NĚKDO BUDE MUSET USTOUPIT… NEBO TO NĚKDO PĚKNĚ ODNESE."... /// (Director's cut) /// Dost blbý. Postavy se chovaj blbě, prostředí je blbý (taky noir, ale spíš blbý), dialogy blbý. Velkej chlap Hank vypadá solidně (snad proto, že je na sladký a kořalku). Blbost vzbuzuje emoce a možná nepřekvapí, že konec je taky blbej. Ale co, aspoň jsem konečně viděl v nějakým filmu M.Dietrich a taky se přesvědčil, že Janet Leight byla solidní kůže. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Badge Of Evil“, kterou v roce 1956 napsal Whit Masterson, jsem nečetl. 2.) Mám černobílou televizi (na který filmy nevypadaj blbě). 3.) Thx za titule ,,ThooR13“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (21.09.2014)

Klenot a naprostá klasika Noir filmů!!! Orson Welles byl opravdu jeden z největších filmových guru a o jeho přínosu světové kinematografii nemá cenu diskutovat. Touch of Evil má v sobě dokonalou atmosféru, perfektní práci s kamerou, promyšlený scénář, skvělé herecké výkony a dokonalou režii Orsona Wellese, který se doslova vyžívá v dlouhých záběrech bez střihu. Nemám vůbec co vytknout, tohle je prostě povinnost pro každého filmové nadšence......... (07.02.2009)

Rozhodně nedoporučuju si při tomhle filmu dělat snídani, protože, jak nakonec sami zjistíte, odejít byť jen dvě sekundy je totální demence. Ten příběh je hodně složitej a musíte se na něj soustředit (což jsem zjistil až když jsem po 5-ti minutách opět usedl k televizi..). V Doteku zla je k mání také mnoho postav, které navíc vypadají ve tmě všichni stejně (až na Janet Leight, které svítí ošacení na míle daleko) a pak je tam element jménem Orson Welles. Až poté, co si všimnete jeho gigantického "Milana" (=břicho) zjistíte, že je nejen bláznivým režisérem, ale i hercem. A kdyby nebylo nechutných detailních záběrů jeho obličeje (snídaně byla mnohdy až v krku :D), byla by to jasná Oscarová bytost. Metál by si ovšem zasloužil kameraman, která předvádí neskutečnou exhibici. Slavná úvodní scéna, kdy kamera letí přes celou ulici, je tak geniálně promyšlená, že 90% dnešních kameramanů nemá oproti němu šanci. Moc pěkný a proto 75% (03.03.2009)

Dôvodom, prečo sa haustóriá zla filmu nedotýkajú, ale priamo hĺbkovo penetrujú do jeho útrob, nie je len vypĺňanie klasických žánrových parametrov v takých dávkach, až im praskajú žalúdky. Výraznú úlohu v tejto veci zohráva choreografia kamery. Užíva si zlovestné pohľady, netradičné uhly a najvyššie méty skonáva pri žeriavových jazdách nad vyprahnutou krajinou alebo mestským chaosom, čo vytvára veľmi sugestívny dojem zlovestného, cynického tanca na hroboch ľudských hodnôt hodnôt. .... Virtuozita práce s kamerou v Dotyku zla môže hravo sekundovať kamere v Hitchcockovom Vertigu a svojou naliehavosťou, hrotiacou dianie na plátne do extrému, sa hravo vyrovná aj Frankenheimerovej snímke The Seconds, natočenej o 8 rokov neskôr. Dotyk zla je tiež možné označiť za jedného (spolu napr. s Hitchcockovým Rope) z predkov Noého opusu Enter the void, keďže postupy v ňom použité a dotiahnuté do konečného štádia technickej bravúrnosti, majú korene, bezprostredne sa snúbiace so zlom, práve tu, vo Wellesovom filme. (28.04.2014)

Zhlédnuta DC (112 minut) verze. Tak po tomhle je to jasné - Orson Welles je génius. Jak jsem si u filmu Citizen Kane lámal hlavu proč je tak vysoko v žebříčcích, tak tady si lámu hlavu nad tím, proč je tento snímek tak nízko. Tento geniální noir patří MINIMÁLNĚ do první dvoustovky nejlepších filmů, přesně, jak je tomu na IMDb. Charltona Hestona jsem ani nepoznal, stejně jako Marlene Dietrich či samotného Wellese. Ale to mi vůbec nevadilo a na mém zážitku z tohoto filmu to neubralo ani kousek. Navíc jsem se přistihl, že opravdu miluju noir filmy, ty hry se stíny, kdy vás pár temných stínů dokáže, když ne vyděsit (přeci jen v dnešní době, je to trošku složitější a diváci jsou zvyklí na mnohem více) tak alespoň dostat do té správné nálady. Tady nemusím s hodnocením či označením "klasika" váhat ani vteřinu. 100 %. (08.01.2012)