Dotek zla

Veľmi odvážny film na svoju dobu, dokonca aj na žáner noir. Vlastne je jedným z jeho predstaviteľov, kde nie je jeho zápletka tak ľahko odhadnuteľná a jeho dej sa neodvíja vždy očakávaným smerom. Niektoré iné filmy tohto žánru sa mi dosť pletú, Touch of evil zostáva jedinečný. Nechcel by som byť hollywoodsky producent, ktorý nechal prestrihať niektoré Wellesovo dielo pre kiná a vidieť ho v tejto podobe vchádzať do mojej pracovne. Nemali niektorí doživotné zranenia? (16.07.2012)

Dotek zla... se mě nedotkl tolik, kolik bych si byl býval přál, protože Ramirez a noir, to se rýmuje. Ono natočeno je to velice kvalitně (jak jinak, když jde o dílo Orsona Wellese), ale mně osobně to přišlo celkově takové chladné, nedokázal jsem tomu věnovat pozornost, nedokázal jsem sympatizovat s padouchama a přát nehappy-end Hestonovi s krásnou Janet Leigh (jestli ta neměla z motelů noční můry, tak už nikdo :-). Ale každopádně se tento film může směle řadit mezi ty nejklasičtější díla, leč mě to krapet minulo, my bad :-) (17.11.2014)

Jeden z nejgeniálnějších filmů Orsona Wellese. Způsob jakým je natočen se nevidí ani v současných filmech... Dlouhé záběry, kontrastní stínohra, dynamické rakurzy kamery a naprosto pohlcující atmosféra. Prostě láska na první pohled. (Stačí kouknout jen na první záběr.) (10.06.2009)

Nezdravě obézní a navrch vycpaný génius Orson Welles je tady jednou z nejlepších karikatur, co film stvořil. Když si vezmeme, že podobnou roli nabalil režisér sám sobě, nezbývá než pokorně smeknout. Do panoptika příšer bych přitom zdaleka neposílal jen jeho. Vstupenku už by měla pomalu připravenou i Marlene Dietrich, jejíž věčně propadlé líce a voskový výraz začíná být symbolika jako hrom. A nemluvě o nečekaném Charltonu Hestonovi, který hraje tu nejméně pravděpodobnou roli s velkou grácií. Celý tenhle noir je prošpikován nápaditostí, drobnými rysy geniality. Zavání to nabubřelostí, sám Welles vychytává pro sebe ty nejvypiplanější scény a s dějem si vlastně dělá, co se mu zamane. Je to čarující film, bere z noirového umění to nejlepší a zároveň dává tušit, že se doba chýlí ke konci. Nejen žánru, ale i výjimečného Wellese, ten mohl v Evropě dokázat věci převratné, jenže... (20.04.2010)

Po vsetkych strankach pohlcujuce. Perfektne premyslene prostredie, kde uz len fakt, ze sa pribeh odohrava na americko-mexickej hranici, dava filmu zvlastne napatie. FIlm je vlastne takym subojom dvoch zastupcov zakonu. Mexican a american. Dianie a postavy sa presuvaju z jednej strany hranice na druhu, chvilu je v pravomoci american, chvilu Mexikanec. Kazdy sa v tomto pohranicnom konflikte snazi vyuzit vsetky dostupne moznosti, aby uspech prevazil na svoju stranu. Postavy niesu vsak vobec ciernobiele ako vizual, kazdy pouziva inu inu cestu a uz vobec sa nedaju jednoznacne stanovit/odsudit postavy ako kladne a zaporne. A vobec, spravodlivost ma v tomto filme len veli povrchnu hodnotu. Samozrejme kapitolov samou o sebe je brilantny vizual, ktory podobne ako ostatne prvky, tento film vlastne vytvara. Praca kamery, obrazova kompozicia a hra svetla a tienov je vskutku uchvacujuca. No najviac mi vhlave utkvela postava detektiva Hanka Quinlana (Welles), ktory si svojim zjavom, vykonom a hlbkou svojho charakteru ukradol takmer cely film pre seba. (9/10) (05.07.2008)