Byl by to hřích

Osmdesátá léta v Anglii, gay komunita a nastupující epidemie AIDS. To rozhodně nejsou nejčastější témata a mám radost z toho, jaký je výsledek této minisérie. Russell T. Davies očividně ví, o čem píše, protože si sám tuhle dobu zažil a to tomu dodává sílu. Od prvního dílu je jasné, že nepůjde o žádnou zábavu, i když si partu kamarádů užívá života plnými doušky. Balancování radosti ze života a deprese, která se nezadržitelně blíží, však funguje. Soundtrack je na jedničku a postavy dokážou zaujmout. Těžce se tráví třetí epizoda a samozřejmě i úplný závěr. Jestli jednu věc vytknout, tak postavu Jill, která mi přišla hrozně nereálná. Nemá žádný vlastní život a v podstatě se jen stará o všechny okolo. (02.05.2021)

Jsem v rozpacích, protože to je sice zajímavé, barevné, hudební… ale tak nějak teatrální a zkratkovité. Jsou nám podávány instantně informace a emoce a teze oděné do hysterického hávu a nakonec si stejně řekneme „such a fun“. Edit: Po odvysílání prý prudce stoupl počet lidí nechávajících se testovat na hiv. To mi dává smysl. Pokud to celé pojmu jako video kampaň Ministerstva zdravotnictví, dává to smysl. (06.04.2021)

-3* Tak s názorem na tento seriál se míjím od většiny a divím se že výrazně boduje v místní TOPce, ale hlas lidu promluvil ;-) Já však nepomlčím a napíšu si tu svůj názor. Ani jeden díl na mě nezapůsobil natolik, že bych mu dokázal dát vyšší známku a navíc postupem času mi připadlo, že jeho úroveň klesá. Téma je závažné, ale jeho zpracování mě nechávalo většinou chladným, zejména proto že jsem občas nechápal chování a pohnutky některých postav a ani konec to neobjasnil. Herecké obsazení mě nepřesvědčilo a dokonce v některých scénách na mě působilo až amatérsky. Pokud znám mnohem lépe zpracované i zahrané filmy a seriály na téma AIDS (jako např. Klub poslední naděje, Pose, nebo Nikdy neotírej slzy bez rukavic), tak nemůže nikdo po mě chtít dát tomuto seriálu vysokou známku, i ty tři hvězdičky jsou možná moc. Ve výsledku zklamání, které nemůžu už víc odůvodnit, aniž bych spoileroval. Svou popularitu si získává nejspíš i českým dabingem, což je u gay filmů docela unikum a navíc nemůžu říct, že by nebyl poučný. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 0 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (19.04.2021)

Russell T. Davies se skoro třicet let odhodlával napsat silně autobiografický příběh o nástupu jedné z nejstrašnějších nemocí v moderních dějinách a především o děsivě pomalé odezvě ze strany britské Thatcherovské vlády, protože přece šlo "jen o gaye". Naštěstí to nedělá nějakým káravým způsobem. Naopak. "Byl by to hřích" je oslavou bujarého mládí, objevování sebe sama, vzletných vyhlídek i tvrdých pádů, které korespondují s nástupem zákeřného viru. Sledujeme osudy tří hlavních postav a jejich přátel mezi lety 1981 - 1991, kteří tuto hrozbu berou nejprve na lehkou váhu (jako drtivá většina země), aby pak s úděsem sledovali, jak jim AIDS mění život v noční můru. Davies opět dokazuje, že umí psát postavy, které vám přirostou k srdci v řádu minut. Jsou to obyčejní lidé, kteří mají k dokonalosti daleko. A to platí i o vedlejších postavách včetně hvězdných "cameí" v podobě Neila Patricka Harrise a Stephena Frye. Pokud nejste militantní homofob, připravte se, že vás tato skvělá minisérie dožene k slzám. A ne jednou. Ovšem ani o veselé chvíle v rytmu největších popových hitovek 80. let není nouze. Televizní rok 2021 se tímto majstrštykem rozjel ve velkém tempu. (24.01.2021)

Podívejte se na jakýkoliv plakát s tématikou boje proti AIDS a ušetříte hodně času a možná bude i podnětněji zpracovaný. Série o propuknutí epidemie AIDS mezi gay komunitou je zoufale a prvoplánově edukační. Nejdřív: ejchuchu - juchuchu, posléze: Au, au, au. ____ Postavy jsou jednorozměrné, zejména nadpozemsky starostlivá aktivistka, u které jsem měla pocit, že je spíš emocionální upírkou, když se tak vyžívala ve vyprovázení svých kamarádů na smrt. Ona nebyla holka, byla princip - starostlivá ochranitelka bez vlastního života. U hlavní postavy Ritchieho se ukázalo až v závěru, že byl hlavní postavou, předtím byl jen jedním z opět ukázkových, plakátových hochů, který si dlouho nepřipouští, co se děje. Láska mezi ním a dalším z party byla leda k smíchu - tam bylo už od začátku jasné, že nastane. Cit byl ryze scenáristickou dojímavou berličkou bez opory v ději. ____ Finální dialog mezi matkou a kamarádskou ochranitelkou zastupoval opět spíš jen teze o homofobii a zakrývání si očí před realitou. Takto natočený v reálu působil jako parodie. ___ Snad jen díl, kdy se ještě neví, co všechno nemoc obnáší a jak se šíří, měl jistou dávku autenticity - horečnaté mytí použitého hrnku, zuřivé sprchování, pálení pozůstalosti - aby se člověk nenakazil. To mělo sílu. SHRNUTÍ: Používejte prezervativ. (08.02.2021)