Rozbouřené nebe

Tohle by byl výborný thriller, kdyby se tvůrci pokusily trochu gradovat napětí. Takhle je to přece jen až moc klidné, ale to zase tolik nevadí, protože s tím letadlem se sžijete, hlavně tedy s jeho postavami, a budete jim přát, aby to všechno dobře dopadlo. John Wayne se překvapivě nedere dopředu, ale nechá vyniknout celé osazenstvo, což je jen dobře. (24.02.2015)

Právě na příkladu katastrofického filmu je dobře vidět, jak některé žánry stárnou rychleji než jiné. Rozbouřené nebe je toho typickou ukázkou - a nemyslím tím to, že pasažéři běžně donesou na palubu letadla střelnou zbraň, mezi sedadly se strhne rvačka, o zapálených cigaretách v ústech pilotů i pasažérů nemluvě, to vše dosvědčuje spíše obrovský civilizační vývoj, který od 50. let západní a americká civilizace urazila, ale spíše to, že právě takovýhle žánr musí být natočen hodně invenčně a napínavě, jinak ze své podstaty nefunguje. Snímek režiséra Williama A. Wellmana však nedisponuje pořádně ani jedním, na více než dvouhodinovou stopáž tu není takřka žádný nosný prvek. Film je navíc plný rušivých elementů, které v katastrofickém filmu dle mého nemají co dělat - řada romantických momentů a především v první polovině filmu komické vsuvky (propršená dovolená na Havaji atd.), stejně tak mne iritovala i řada prvoplánových symbolů (spící dítě na palubě, Asiatka podivující se nad absencí vojáků a bodáků na amerických letištích atd.). Rozbouřené nebe možná bylo ve své době spektakulárním filmem, dnes už ale nemá bohužel co nabídnout (a charisma Johna Waynea je skutečně hodně málo)... (07.12.2009)

Staromilsky jednoduchý a fyzikálně nemožný katastrofický snímek má kouzlo naivity, která by se dnes už nedala zopakovat. Roztomile mateřský přístup letušky k pasažérům, pospolitý duch většiny cestujících, bezstarostnost, s níž všichni včetně pilotů v kokpitu kouří jak tovární komíny, pouhou minutu trvající odbavení - taková uvolněnost v letadle je v současnosti už jen vzpomínkou z říše snů. Byly to svobodnější časy. ____ Režie používá nádherně prosté metafory (hořící plyšový medvídek jako symbol zmařeného dětského života/ hračka letadýlka s ulomeným křídlem/ signalizační světla přistávací dráhy ve tvaru kříže). ___ Sladkou prémií pro fanoušky je opětovné setkání Johna Waynea (zde raritně upozaděného) a Claire Trevor, která dokonce hraje postarší lehkou ženštinu. Na rozdíl od Dostavníku, ale mezi nimi žádná jiskra nepřeskočí, zato si ale Claire vzala na cestu letadlem perfektní večerní toaletu - paráda :) ____ Berte nebo nechte být, tenhle snímek má atmosféru, občas napětí a chvílemi i humor. ___ Vážnější výhrady mám pouze k KOUSEK DĚJE - rozhodnutí přistát s nedostatečným zbytkem paliva na letišti v San Franciscu místo původně plánovaného přistání na moři. I když Wayne nazval kapitána srabem a donutil ho k přistání na zemi, tak já si myslím, že jednoznačnou pravdu měl kapitán, když nechtěl riskovat, že se letadlo zřítí na hustě obydlené město. Nemohl přece tušit, že palivo v nádržích se jakýmsi záhadným způsobem rozmnoží, či co, aby to stačilo na hladké dosednutí :) /11. 9. 14./ (11.09.2014)

Zoufale neinvenční (to by teoreticky zas až tak moc nevadilo) a nezáživné (to už vadí hodně) pseudo katastrofické... nic. Nuda od začátku do konce (což při takřka 150ti minutové délce opravdu není příjemné). V podstatě mě fascinovalo, jak moc byla ta hromada postav nezajímavá, nevýrazná a mně osobně úplně ukradená. Vůbec se nedivím, že jsem předtím o tomhle filmu nikdy neslyšel - něco tak tuctového a snadno zapomenutelného by zapadlo snad v každé době. 40 % (25.05.2009)

,,MÁM V AKTOVKE DÔLEŽITÉ DOKUMENTY. CELÉ ROKY PRÁCE. SMIEM SI ICH ZOBRAŤ SO SEBOU?" ,,LEN AK SI ICH NAPCHÁTE DO VRECIEK. VÔBEC ŽIADNU BATOŽINU." ,,KEĎ TO TAK VEZMEM, DNO BUDE PRE NICH NAJLEPŠIE MIESTO." __ Snažil som sa rozmotať zauzlený sáčok, zabil som v izbe komára, dôkladne som si ostrihal nechty a možno by som urobil ešte viac, ak by bolo čo, počas sledovania tohto filmu, ktorý je nielen dokonalou ukážkou toho, ako katastrofický, prípadne akčný film nemá vyzerať, akú dnes už neprípustnú formu má pre súčasného diváka, navyknutého na prístup zrodený o 20 rokov neskôr, v dekáde, kedy takéto snímky jednoznačne kraľovali plátnu. Vo filme sú zrejmé isté osvedčené stereotypné šablóny, problémom však je, že žiadna z nich poriadne nefunguje. Wayne zaťažený tieňom minulosti sa nehrá na žiadneho Supermana, dokonca vzhľadom k celému rozčleneniu rozprávania nie je napriek prvému miestu v titulkoch jednoznačnou hlavnou postavou. Pasažieri strašením pripravení nato, že lietadlo pravdepodobne nepristane dokonca neváhajú v snahe nelogicky zdôvodnenej záchrany odľahčiť niekoľko tonový kolos svojimi pár kuframi batožiny vrátane luxusného kožucha tým, že ich počas letu vyhadzujú von z lietadla. Okrem podobných kiksov je však film ešte viac zaťažený svojou neúmernou dĺžkou, obsahujúcou najmä zbytočné odľahčujúce flashbacky a nedokončené vedľajšie dejové línie, bez ktorých by mohol byť o celé desiatky minút kratší. Šesť nominácií na Oscara z toho jedna premenená - pričom treba podotknúť, že okrem pár zaujímavých momentov je Tiomkinova hudba len štandardná - sú tak len dôkazom toho, aký názor na vtedy neošúchaný žáner panoval. (110. hodnotenie, 19. komentár k filmu) (18.08.2014)