Zrůdy

Tod Browning ako rozprávač exceluje. Presným psychologickým štetcom nám predstavuje handicapované bytosti ako ľudí, ktorí dokážu ľúbiť, túžiť, snívať i žiarliť. A v ich stavaní do konfliktu so zdravými ľuďmi, ktorí sú tu tými pravými “freaks”, rozprávačsky víťazí. Ale to sú iba kúsky zo skladačky, ktorá ako celok predsa len nemá plnohodnotný filmový dopad na diváka, túžiaceho aj po niečom viac, než iba vidieť dovtedy nevidené (napríklad bezrukého, beznohého mrzáka zapaľujúc si cigaretu). Zápletka je pomerne banálna, s ľahkým resumé. A okrem nutného uznania Browningovej odvahy natočiť niečo také v 30. rokoch dvadsiateho storočia, zanecháva iba neobvyklú skúsenosť a námet na krátku diskusiu. Preto nedávam najvyššie hodnotenie. (20.04.2003)

Slonieho muža som videl prvýkrát asi v roku 2005, keď sa u nás v rámci Projektu 100 vrátil do kín, a v tej dobe som ho považoval za najlepší film vôbec. To len okrajovo, pretože sa chystám porovnávať, a aby to nevyznelo tak, že sa mi nepáčil. Niečo podobné som čakal od Freaks, ibaže oni vlastne rovnakú myšlienku zobrali z úplne iného konca. Sloní muž sa (byť umierneným) lynchovským spôsobom snažil rozprávať o tom, že všetci sme ľudia, a že aj v tej najškaredšej telesnej schránke môže žiť pekný človek. Zrůdy zostali pritom, že všetci sme ľudia, a to znamená, že všetci máme kopu negatívnych vlastností; žiarlime, podliezame, ide nám o peniaze, pomstu... To je proste dokonalý prístup! Čakal som aspoň nejaké moralizovanie a nič, ani na sekundu. Browning a jeho Freaks o päťdesiat rokov skorej prišli s vyspelejším obsahom ako David vo svojom opuse, čo je obdivuhodné, nielen na dobu vzniku. Pár výhrad samozrejme mám, SPOILER! (teda ak sa to pri 80 rokov starom diele píše) hlavne k výslednej podobe Cleo na konci filmu Koniec SPOILERU, ale to nič nemení na tom, že keď film končí liliputánskym vyznaním lásky a nepôsobí to smiešne, ale neuveriteľne dojemne, a zároveň je to stále funkčný horor, tých päť silných hviezd si proste zaslúži. (02.05.2013)

Poselství filmu je jediné a jasné - ukázat, že pojem zrůdnosti není odvislý jen od vzhledu a věci, na pohled se zdající nějaké, nemusí být stejné i uvnitř. Tomuhle účelu se pak podřizuje vše a je to poznat na určité (byť nijak velké!) umělosti scénáře. Na svou dobu ovšem Freaks překvapují značnou vyspělostí, jak čistě technickou, tak režijní. Atmosféra je povětšinou posmutnělá, přesto se vás film ani v náznacích nesnaží přivést k tomu, abyste hlavní protagonisty litovali - spíše naopak, a i to mu přičítám k dobru. Mrzí mě, že jeho součástí nezůstaly ty "vyřazené hororové části", protože konec, jenž se nese v tomto duchu, je famozní a mění se v regulérní horor. Možná vám připadne ústřední myšlenka laciná a ohraná, není na škodu si tuto skutečnost ovšem občas připomenout, zvlášťě je-li podána tak vkusným způsobem. (28.12.2006)

Nakonec se těmi největšími zrůdami stali lidé bez handicapu! Všichni zúčastnění neherci u mě mají neuvěřitelný respekt, protože zahrát něco podobného asi nebylo zrovna dvakrát lehké. Film, při kterém si uvědomíte, jak moc je těžké žít s podobnými proporcemi a že vy si vlastně nemáte na co stěžovat. 85% (04.04.2008)

No, musím konstatovat, že nic podobného jsem neviděl. Někteří by mohli namítat něco proti moralizování, ale v tomhle filmu je celkem na místě. Ano, nutí diváka uvědomit si, že "zrůdou" se člověk nestane tím jak vypadá, ale jak se chová (s touto myšlenkou se plně ztotožňuji). Co se týče toho zohizdění, ani bych to nenazýval nápravou, spíš jistým vyřízením účtů, aneb oko za oko. Právě kvůli tomu sestříhání některých scén (které, řekl bych, měly nejspíš docela důležitou roli) bych film ani nenazýval hororem (ikdyž je pravda, že pohled do těch nenávistných očí všech těch postižených opravdu dost zamrazil). Co se týče soužití fyzicky zdravých (nechci používat slovo "normálních") a postižených, věřil bych mu, tedy až na ty 2 slečny, které byli srostlé k sobě a hned měli obě ženichy (to už bylo poněkud přehnané). Zaujal mě (a dle komentářů soudě, nejenom mě) ten člověk bez rukou a bez nohou, který si dokázal mistrně zapálit cigaretu (bylo jich samozřejmě víc, jmenoval jsem jen 1 příklad). Film má určité nedostatky, proto nemůžu dát plný počet, ale víc než doporučuji ho zhlédnout a udělat si o něm vlastní názor. (05.04.2008)