Zrůdy

Ľudia mali odjakživa tendenciu ukazovať fyzicky znetvorených ľudí na rôznych atrakciách či v cirkuse. Aj tento film rozpráva o skupine cirkusantov, kde žijú a pracujú "freaks". Našťastie má väčšie ambície ako len ukazovať a desiť. V hodinovom filme Toda Browninga venoval väčšiu časť príbehu vykresľovaním charakterov postáv. Aj telom znetvorení ľudia majú svoje CITY. Prežívajú strach, úzkosť, výsmech, poníženie, ale aj radosť a lásku. (19.04.2007)

Poselství filmu je jediné a jasné - ukázat, že pojem zrůdnosti není odvislý jen od vzhledu a věci, na pohled se zdající nějaké, nemusí být stejné i uvnitř. Tomuhle účelu se pak podřizuje vše a je to poznat na určité (byť nijak velké!) umělosti scénáře. Na svou dobu ovšem Freaks překvapují značnou vyspělostí, jak čistě technickou, tak režijní. Atmosféra je povětšinou posmutnělá, přesto se vás film ani v náznacích nesnaží přivést k tomu, abyste hlavní protagonisty litovali - spíše naopak, a i to mu přičítám k dobru. Mrzí mě, že jeho součástí nezůstaly ty "vyřazené hororové části", protože konec, jenž se nese v tomto duchu, je famozní a mění se v regulérní horor. Možná vám připadne ústřední myšlenka laciná a ohraná, není na škodu si tuto skutečnost ovšem občas připomenout, zvlášťě je-li podána tak vkusným způsobem. (28.12.2006)

Tak neviem, či tu máme do činenia s prevteľovaním, nesmrteľnosťou, klonovaním, exaktne sa opakujúcou históriou, či omnoho menej pravdepodobným javom - náhodou, ale postava Cleopatry Olgy Baclanovej vo Freaks, to bola čistá Gretchen Mol v Boardwalk Empire. A Henry Victor (Hercules) sa takisto pohybuje aj po súčasnom svete. A to ako rapper Ninja z hudobnej skupiny Die Antwoord. Podoba však nie je len vizuálna, zvykne sa tiež obklopovať liliputánmi a podobne, stačí si pozrieť ich videoklipy. Záverečné zohavenie Olgy Baclanovej, to je zase jednoznačne práca doktora Moreaua, o ktorom bol v rovnakom roku (1932) natočený film Island of Lost Souls. Ten mal so Zrúdami spoločného menovateľa nielen v podivuhodných tvoroch, ktorí nie sú práve oku lahodiaci, ale aj v peknej mladej herečke menom Leila Hyams. No a teraz mi povedzte, či sú to všetko len náhody, alebo slobodomurárske sprisahanie?! (06.02.2016)

Legendární klasika, kterou má smysl posuzovat v dobovém kontextu a která i dnes nicméně překvapí slušným řemeslem tehdejšího filmového štábu, režie i hereckých výkonů. Z hlediska dramatické zápletky poměrně konvenční záležitost, ale vzhledem k zdůraznění lidské stránky tělesně postižených a jejich práva na důstojnost výrazný film s etickým přesahem. Celkový dojem: 80 %. (15.04.2008)

Zrůdy nejsou klasickým hororem z éry počátku zvukového filmu - jsou totiž něčím mnohem víc. Filmařsky netradiční, sebevědomě převyprávěná kritika zkaženého lidství, kde geneticky zdraví jedinci odcházejí v pozici skutečných zrůd, nese nejen chvályhodnou a brilantně znázorněnou myšlenku, ale především se opírá, nutno dodat bez bázně a hany, o natolik bizarní motivy ohledně přirozeností a životních zásad fyzicky či duševně znetvořených lidských bytostí, až to z filmu dělá daleko důležitější a především psychologicky hodnotnější podívanou než jakýkoli jiný žánrový snímek té doby. Věrohodně načrtnutá a myšlenkově dráždivá lekce z psychologie pro pokročilé, která sice v dnešní době nemá filmovým fanouškům opakovaně co říci a zaujme už výhradně svým šokujícím castingem, ale napoprvé by jí měl každý pozorně naslouchat... 85% (19.08.2015)