Zrůdy

Film z prostředí cirkusu plného různým způsobem indisponovaných jedinců. Liliputů, lidí bez končetin, vousatých žen, atd... Je divné nazývat je přímo zrůdama, ale je to pochopitelně narážka na ty, kdo to dělají. O tom Freaks je, o vztahu 'zrůdiček' (na které veřejnost kouká buď jedním okem, nebo jako na atrakci) a normálních lidí, kteří sice nejsou zrůdy navenek ale mohou jimi být uvnitř. Celé je to povedená moralitka, která nepostrádá své kouzlo. (04.01.2008)

No, musím konstatovat, že nic podobného jsem neviděl. Někteří by mohli namítat něco proti moralizování, ale v tomhle filmu je celkem na místě. Ano, nutí diváka uvědomit si, že "zrůdou" se člověk nestane tím jak vypadá, ale jak se chová (s touto myšlenkou se plně ztotožňuji). Co se týče toho zohizdění, ani bych to nenazýval nápravou, spíš jistým vyřízením účtů, aneb oko za oko. Právě kvůli tomu sestříhání některých scén (které, řekl bych, měly nejspíš docela důležitou roli) bych film ani nenazýval hororem (ikdyž je pravda, že pohled do těch nenávistných očí všech těch postižených opravdu dost zamrazil). Co se týče soužití fyzicky zdravých (nechci používat slovo "normálních") a postižených, věřil bych mu, tedy až na ty 2 slečny, které byli srostlé k sobě a hned měli obě ženichy (to už bylo poněkud přehnané). Zaujal mě (a dle komentářů soudě, nejenom mě) ten člověk bez rukou a bez nohou, který si dokázal mistrně zapálit cigaretu (bylo jich samozřejmě víc, jmenoval jsem jen 1 příklad). Film má určité nedostatky, proto nemůžu dát plný počet, ale víc než doporučuji ho zhlédnout a udělat si o něm vlastní názor. (05.04.2008)

Nejen ve své době, ale i kdyby se něco takového natočilo nyní, tak by většina Freaks odsuzovala, nebo k tomu měla odpor. Já patřím do té části publika, která na takové věci nehledí. No, popravdě dějová linka je velmi prostá, to ale nemění nic na tom, že tento snímek přeci jen něco v sobě má a proto jsem přidal čtvrtou hvězdu. (23.03.2014)

Tod Browning ako rozprávač exceluje. Presným psychologickým štetcom nám predstavuje handicapované bytosti ako ľudí, ktorí dokážu ľúbiť, túžiť, snívať i žiarliť. A v ich stavaní do konfliktu so zdravými ľuďmi, ktorí sú tu tými pravými “freaks”, rozprávačsky víťazí. Ale to sú iba kúsky zo skladačky, ktorá ako celok predsa len nemá plnohodnotný filmový dopad na diváka, túžiaceho aj po niečom viac, než iba vidieť dovtedy nevidené (napríklad bezrukého, beznohého mrzáka zapaľujúc si cigaretu). Zápletka je pomerne banálna, s ľahkým resumé. A okrem nutného uznania Browningovej odvahy natočiť niečo také v 30. rokoch dvadsiateho storočia, zanecháva iba neobvyklú skúsenosť a námet na krátku diskusiu. Preto nedávam najvyššie hodnotenie. (20.04.2003)

We accept you, one of us! Gooble Gobble! Banální melodrama se šťastným koncem a morálním ponaučením ční nad ostatními melodramaty své doby obsazením skutečných „zrůd“, čili lidí, kterým příroda něco ubrala, ba naopak nadělila navíc. Ti režisérovi neslouží jenom jako zdroj děsu (to především v poslední a výtečné hororové třetině), ale rovněž jako živé důkazy o nesmyslnosti slučování lidské duše a zevnějšku. Na obyčejných každodenních úkonech nám Tod Browning názorně předvádí, že ta zvláštní stvoření mají stejné touhy, přání a sny jako normální lidé. Zde paradoxně lidé až na čestné výjimky mravně zkažení, což bylo v třicátých letech 20. století, zvlášť pro puritánskou americkou společnost, nadmíru pobuřující. Možná právě neustále zkracování z původních 90 minut do přijatelnější podoby způsobilo občasnou zbrklost a zkratkovitost (mít finální msta o pár minut více, ještě se klepu hrůzou). Vůbec by mi nevadilo strávit v (alespoň zpočátku) přátelském společenství těch… těch lidí, to je to správné slovo, ještě pár desítek minut. 75% Zajímavé komentáře: POMO, dzej dzej, 5150 (02.04.2008)