Režie:
James WhaleHudba:
Bernhard KaunHrají:
Colin Clive, Mae Clarke, John Boles, Boris Karloff, Edward Van Sloan, Frederick Kerr, Dwight Frye, Cecilia Parker, Arletta Duncan, Pauline Moore, Jack Curtis (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Boris Karloff ztělesnil nejproslulejší monstrum filmové historie ve snímku, kteří mnozí považují za bezkonkurenčně nejlepší horor všech dob. Dr. Frankenstein (Colin Clive) je odhodlán vzepřít se koloběhu života a smrti a z kusů lidského těla sestaví živé monstrum. Zručná adaptace novely Mary Shelleyové, pod kterou je podepsán režisér James Whale, a Karloffův procítěný portrét monstra toužícího nalézt svou vlastní identitu povýšil Frankensteina na jedno z nejzásadnějších děl světové kinematografie. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (213)
Chudák Boris Karloff v tom krunýři nepochybně trpěl. Ale stálo to za to, ani dnes to není špatné. Vzývat slávu není nutné a myslím, že ani kritika nedostatků není na místě. Je třeba vidět tvůrčí vizi všech zúčastněných a jejich nápady, byť občas šlápli pořádně vedle. Jen bych si trochu dovolil ťuknout opomíjenou věc -> Colina Clivea. Jeho doktor je naprosto fenomenální a neméně mistrá práce. Z očí mu fanatická touha doslova čiší. Zákeřná cenzura a jemné odkazy na společenskou situaci pouze dokazují, že Frankenstein je film inteligentní, i když v lecčems dobově podmíněný. Ovšem oproti jiným soudobým hororům si zaochovává podstatnou věc a tou je tempo. Ve filmu, kde je Karloff pomalu se pohybujícím monstrem, je to nesmírně důležité... ()
Druhým diskem z kolekce Universalu věnované klasickým černobílým hororům je právě Frankenstein. Prvním byl Dracula, a jestliže u Draculy si udělal jméno Bela Lugosi, u Frankensteina se to samé podařilo Borisi Karloffovi. A ostatně i režisér James Whale, který tímto tehdy natočil teprve svůj třetí film a stal se poté odborníkem na hororové filmy. Příběh napsala spisovatelka romantické éry Mary Shelley a snad každý zná touhu mladého vědce Frankensteina, který z částí mrtvých lidských těl stvoří nového člověka, oživí ho, ale tím nedosáhne triumfu, naopak množství otázek, zvláště pokud jde o vztah stvořitele s jeho monstra. Film se drží této linie dokonale a – nejen na svou dobu – zobrazuje i tragickou snahu o chápání lidí a jejich zákonů ze strany monstra. Film je černobílý, má obrazový formát 1,33:1 (4:3) a zvuk v Dolby Digital 2.0 – obojí restaurované a digitálně vyčištěné. Komentář k filmu tentokrát obstarává filmový historik Rudy Behlmer, který skutečně zasvěceně mluví o okolnostech vzniku filmu, jednotlivých hercích, ale i o vystřižených scénách a zásazích ze strany cenzorů. Rudy Behlmer navíc mluví nejen dost zasvěceně, ale i vtipně, takovým tím suchým smyslem pro humor, takže je radost ho poslouchat. Dokumentární film Jak Hollywood stvořil monstrum prozradí ještě další podrobnosti o vzniku filmu, ukáže některé vystřižené scény, a dozvíme se, jak vznikala maska Frankensteinova monstra a jaké další díly s tímto monstrem vznikly a o čem byly. Možná ani sami netušíte, kolik těch pokračování bylo. Krátký černobílý film Boo rovněž nepostrádá vtipný komentář – jde o dobovou legrácku, která si z hororových filmů dělá legraci, a to také mistrně sestříhanými záběry z nich. Na závěr pak se můžete podívat na přehršel fotografií a plakátů, a také na trailer. ()
Mladičká Mary Shelleyová napsala nesmrtelný (byť zde značně odkloněný od předlohy) román, který je bezesporu v r.1818 historicky 1. zástupcem žánru toliko u mě oblíbeným SF/H. Zbytek je již historie. Sice už dávno nemám v oblibě ozn.samotného monstra, když je to příjmení jeho tvůrce ale což. Vystavěné je to parádně. Perfektní kamera, která dá zvláště vyniknouti opravdu vysokým stropům:) a záběry na onu hlásku/strážní věž či co, ve které má jistý dr. laboratoř, jsou pro mne osobně doslova pastvou pro oči. Začátek pozdějšího šílenství, kdy se z Karloffova stvoření stal mega vydělečný merchandising. Dlužno podotknouti, že předloha sama, jest o dost pochmurnější a nihilističtější. V tomto a jiných vzácných vyjímkách, mi to ovšem tak nevadí. Když se jedná o dílo jako tento film. Ale byl by to jistě nářez, pokud by pan Velryba natočil přímou adaptaci, který by snad i v té době, rozpočtově šla udělati. A pokud tehdejší diváci omdlívali při projekcích a kvůli tomu pak musel býti dodatečně natočen úvod od Edwarda Van Sloana, který v něm diváky slabších povah varuje, tak si představte, co by tak dělali, při přímé adaptaci samotné knihy. A asi nejslavnější věta v dějinách filmu je samoz. ,,It´s Alive!´´. ()
Čakal som, že to bude trochu viac akčnejšie a napínavejšie, ale nebolo to v tomto smere ani vyslovene zlé. Snímok má svoje slabé aj silné chvíľky, a v tých silnejších som sa aj celkom dobre pobavil. Kvalitu tu dosť zráža naivné herectvo niektorých postáv, našťastie väčšinou len vedľajších. Z hercov jednoznačne najviac vynikol chudáčisko Colin Clive, veľký talent, škoda ho. Suma sumárum strata času to nie je, ale raz stačilo. Priemer. 60/100 ()
Skvelo natočený miľník kinematografie, škoda len že atmosfericky ako i myšlienkovým rozmerom plochý. Mrzí ma že ide o púhy horor či akýsi blockbuster 30tych rokov (Knihu som nečítal, bol som na divadelnom predstavení), aj keď vo svojej dobe určite nezabudnuteľný, potenciál tu bol veľký a pozerá sa na to dobre. Uvidím koľko mi povie nevesta. Také silnejšie 3* ()
Galerie (143)
Zajímavosti (84)
- Mae Clarke trvala na tom, že scéna, kdy ji napadne Netvor, se musí točit v jejím bungalovu. (Alfréda)
- Maska příšerného Frankensteina vážila přinejmenším pětadvacet kilogramů. (duklak2)
- Konstrukce mlýna byla inspirována budovou losangeleské pekárny “Van de Kamp“, která ve svém logu nesla velký mlýn. (džanik)
Reklama