Kabinet doktora Caligariho

95% - Měl jsem ohledně tohoto filmu veliké štěstí. Viděl jsem ho v Německu v kině na projekci s atmosferickou a vkusnou živou hudbou. Byl to velký zážitek. Proto je mé hodnocení určitě trochu zkresleno dojmem, který ve mně onen večer zanechal. Některé kvality jsou však nezpochybnitelné. Ztísněnost vyvolávající design kulis a interiérů, divadelní maskování (zejména Cesare mi svým vzezřením vyvolával asociace na jisté postavy filmů Tima Burtona…), a především samotná Caligariho postava. Tento němý film se mi líbil mnohem víc, než srovnatelný Nosferatu, patrně pro jeho větší umělecké ambice. Vřele doporučuji! (27.10.2006)

Du musst Caligari werden. Německý bazar bizarností, jehož iluzorní cejch šílenství dal světu zásadní přelom v dějinách kinematografie. V kontrastu s historickým významem tohoto mezníku snad nikoho nepřekvapuje, že mamutí vliv "postcaligariovské" tendence pociťujeme do dnešních dnů, speciálně v osobě líbivě morbidního Tima Burtona. Zvrácený, ambiciózní, stísňující, nastavující nelichotivé zrcadlo realitě - tj. Kabinet doktora Caligariho. (12.09.2008)

Démonický náměsíčník Cesar se jako subtilní krvežíznivý pavouk plíží pokřiveným městem, aby spáchal další hrozný zločin, který mu byl vnuknut šíleným doktorem Caligarim. Anebo snad je tu šílený úplně někdo jiný? Pokud jsem pochopil pointu dobře, tak musím napsat, že je tento skvost jedno z nejgeniálnějších děl, které jsem viděl a právě ony expresionistické kulisy evokují pokřivenou mysl hlavního hrdiny. (17.04.2006)

Asi ještě nejsem takový labužník, abych uměl vychutnat nestrávitelné a "pošmáknout" si nad vším, co má skvělé ohlasy a dobře vypadá. Kdybych měl být objektivní, hodnotím jasným odpadem a budu mít v ústech nechuť alespoň hodinu. Proto.. nebudu hodnotit a za nějaký čas se na to podívám znovu s tím, co mohu a nemohu očekávat. Kulisy jsou sice velkolepé a celá struktura filmů je na svojí dobu nadčasová, ale i to někdy prostě nestačí. Dalo by se říct, že tohle je předchůdce noir filmu, který vznikl z německého expresionismu. _ Ok, tak teda nakonec za tři hvězdičky. (22.06.2008)

Jedno z TĚCH přelomových děl světové kinematografie, které ji posunulo o krok dál. Německý expresionismus ve své nejkrystaličtější podobě (rozuměj nejschizofrenější, nejpokřivenější a nejstyličtější). Film z roku 1919, který tento slavný, s hororem spojovaný filmařský styl představil světu dodnes dýchá nepopsatelnou atmosférou. Přesto – samozřejmě z dnešního pohledu – mi dost vadí jeho tempo (místy se skutečně neuvěřitelně vleče). (17.06.2006)