Pojistka smrti

Pojistka smrti se neupíná ke své době dějem, ani způsobem jakým je natočena, je svěží, zajímavá, chytrá, středně komplikovaná a klasicky noirosvský cool, proto se řadí do, pro mě dosti úzké, skupinky starých filmů, které je schopen si plně užít i po stránce čisté zábavy a "nezdlouhavosti" i moderní konzumní divák (neboli člověk, kterým "my filmoví kritici" pohrdáme :)) o mnoho desítek let později od data svého vzniku. Kriminální zápletka je perfektní, atmosféra svízelná a vnitřní pohnuty a pocity postav dokonale vykresleny, jednoduše jde o nejlepsí noir, jaký jsem kdy viděl. 9/10 (07.03.2009)

„Někdy tu prosedíme celý večer, aniž bychom řekli slova.“ – „To zní dost nudně.“ – „Takže jen sedím a pletu.“ – „Proto jste si ho vzala?“ – „Třeba se mi líbí, jak mi na palcích drží vlnu.“ – „A nemá někdy unavené palce? Se mnou byste plést nemusela “ . ___ Celý život noir filmy procházím jako lehce netečný divák, ale to je jenom můj problém.  Ovšem schopnost Billyho Wildera, jak na sebe vrší dialogy, jsem obdivoval  vždycky a tady jsem si opět popásl. Škoda ale dvou věcí. Jednak bych zde uvítal nějaký osvěžující vizuální nápad, v tomhle ohledu byl třeba takový Orson Welles nedostižný, ale tady kde nic, tu nic. A pak ten pracně vykoumaný nápad vraždy mi přišel celkem banální a místama i hodně naivní (producírování ve vagónu s výškou o hlavu větší, než manžílek, vážně není z úkonů nejbystřejších). Barbaru Stanwyck do role femme fatale ale vybrali skvěle. Svůdná, ale zároveň vám na ní od prvního pohledu něco nehraje …. prostě vidíte její temnou stránku ještě dřív, než se z ní vyloupne vypočítavá mrcha :o) (07.02.2024)

Mé první setkání s Billy Wilderem dopadlo značně nadprůměrně. Pojistka smrti patří mezi ty filmy, které se divákovi líbit nemusí, ale každý kdo jí viděl by měl umět docenit její filmařskou kvalitu, kterou bez pochyby má. Skvělé dialogy, fantastičtí herci a lahodný závěr, který mi zůstane v palici navždy. 80% (29.05.2011)

Chtělo by se říct, že to je už rutina - další filmy Billyho Wildera = další plný počet. Ale když ono se na to tak krásně kouká, i po všech těch letech… Když nad tím tak přemýšlím, má to hodně podobné rysy, jako Willderův jiný a mnou dřív zhlédnutý film, Sunset Blvd. (máme vypravěče, seznámení hl. hrdinů je věcí náhody, vynikající atmosféra). Ale tohle by mu mohl zazlívat jen… no nevím kdo, ale já to nebudu. Pojistka smrti je další z řady klenotů světové kinematografie. (12.07.2010)

„I couldn't hear my own footsteps. It was the walk of a dead man.“ Když se muži přestěhuje krev z mozku do dolní poloviny těla a jako pojišťovací agent hodlá pokrýt nejen škodu na blatníku, ale i manželku pana majitele, ztrácí schopnost racionálního myšlení. A když pak spolu zosnují vraždu, nemůže to pro ně v takových typech filmů skončit dobře.. Wilder válí prostřednictvím brilantně napsaných kulometných dialogů a na detaily dbajícího stylu vyprávění s důrazem na dějové zvraty a měnící se vztahy postav, v čemž si báječně pomáhá voiceoverem hryzajícího svědomí Waltera Neffa. Závěr s o dvě míle dál posunutým výtahem je pak přesně dle intencí těch nejlepších kousků žánru noir, tzn., že poslední záběr a poslední slova jsou vždy absolutním vrcholem a vše shrnující tečkou. Holt, ne nadarmo se říká, že každá úkladná vražda je dokonalá, dokud se v ní neobjeví chyba.. (26.05.2011)