Štístko

Slnečné zákutia príťažlivej Itálie (Nebožtíci prejí lásce) vystriedala čiernobiela nemocničná izba a pochmúrny domáci útulok, Jack Lemmon - vitálny mladúch sa snažil pripraviť si ďalšiu zo svojich unikátnych shows, podáte si ruku so snobským právničkom a zasmejete sa na manierskej Judi West. To, že Lemmona v každom Wilderovom filme zasiahne nemilosrdný Amorov šíp, nie je žiadnou novinkou, no mňa deprimujú otázky: ,,Kde sú tie poletujúce iskričky Jackovej inteligencie a neodolateľného prístupu, ktorý je pre každú jeho fanynku nepredstaviteľnou modlou? Kde sú náznaky sviežich komediálnych elementov, pri ktorých ma nebude každých 5min prepadať čierna tma? Billy, teraz si to vážne trochu prepískol - áno, viem, že som to tvrdila už pri Nebožtíkoch, ale toto si vážne dosť prepískol. (19.08.2009)

Nakonec za 4*, ale s výhradami. Rozjezd je dobrý a vtipný, Walter Matthau je neskutečný, celé dvě hodiny jsou pak místy posázené dobrými hláškami a vtipy, dokonce se najde i hlubší "lidská" stránka, ale střední pasáž je pomalejší a trochu natahovaná, kratší stopáž by snímku i zábavě prospěla. # Jen tak mimochodem díky Mattheauově filosofování nad banánem chápu, proč je v návodu ke každému výrobku seznam činností, ke kterým není určen. # [viděno: TV, 2.0->5.1] # příběh 7 | hudba 7 | humor 4 | akce 0 | napětí 0 | pustil bych si znovu 7 (14.08.2012)

Film, který není barevný asi hlavně z toho důvodu, že sám vidí věci černobíle. Ale jinak jde o nadprůměrnou konverzační komedii, kompenzující nedostatek humoru inteligencí dialogů. Příběh je rozdělen do několika kapitol, téměř každá kapitola se odehrává na jediném místě, což filmu trochu nešťastně přidává na divadelnosti. Moc pohybu do veskrze statického děje nevnáší ani na vozík ze zištných důvodů upoutaný Jack Lemmon (že by opožděná reakce na Okno do dvora?), to už spíše jeho švagr, zákeřný právník v podání excelentního Waltera Matthaua, jenž věčně pendluje po místnosti. Jedná se o další delší komedii s poselstvím, kterou když se někdo snaží natočit dneska, většinou mu vznikne otravně rozplizlé „cosi“. Málokdo dokáže navázat na lehkost stylu Billyho Wildera, málokdo dokáže napsat vcelku obyčejný příběh, který drží vaší pozornost výhradně za pomoci kanonády dialogů po celé dvě hodiny. Není to jeho nejlepší film, dokonce ani jeden z nich, stále to ovšem je jeden z příjemnějších způsobů, kterak u televize strávit večer, po jehož skončení netoužíte dlouho dumat nad nesmrtelností chrousta, ale prostě jenom vstát a odejít. 65% (14.08.2007)

Stopáž vs zábavnost je objektivně maximálně na tři, ale za tu vloženou scénku s čísly dresů bod přidám. Nápad s fingovaným podvodem je dobrý, ale na dvouhodinový film to prostě nestačí. Film částečně reflektuje rasové problémy tehdejší doby, především ve stereotypním vnímání černošské "menšiny" detektivem Purkeym. Viděno v prvním dabingu (ČT 1995), jenž lze označit za kvalitní (potěšil především Stanislav Zindulka v maličké roli doktora). (06.12.2014)

Zo začiatku je to typická Wilderovská komédia, čo znamená, že som sa zopár krát nahlas zasmial. Po čase som si však uvedomil, že sa film dostal do určitej konverzačnej rutiny a do konca nepriniesol už žiadnu zapamätania hodnú hlášku. Ťažko povedať, čím je to spôsobené, pretože nastolenú situáciu vyplniť kvalitným obsahom by nemal byť problém. Navyše ak máte po ruke Matthaua a Lemmona, vďaka ktorým o filme aspoň vieme. Matthau však bohužiaľ mierne prehráva a cítiť, že by chcel viac trefnejšie hláškovať, lenže v scenári má napísané niečo iné. Wilder režíruje rutinne, myslí si, že jeho komédia musí mať za každých okolností minimálne dve hodiny a jeho produkt nakoniec pôsobí ako pásový výrobok. Určitý šmrnc to vďaka inokedy geniálnym tvorcom má a aspoň tie úvodné vtípky fanúšikov inteligentných komédií potešia. (24.10.2014)