Odpolední láska

Skvele zrežírovaná romantika s množstvom vtipných dialógov a nádhernou Audrey Hepburn. Jej scény s otcom sa mi na filme páčili najviac. Čo sa ale príliš nevydarilo bola postava kurevn... ehm zvodcu Gary Coopera. Jednak chémia medzi ním a Audrey bola nulová. Gary bol už príliš starý a vyzeral jak jej dedo. No a ani charakter jeho postavy mi nebol sympatický a nemal som chuť si priať, aby sa dal tento pár dokopy. Práve naopak. Chcel som, aby Audrey dostala konečne rozum a na toho starého chrena sa vykašlala. Takže som si jeho scény najviac užíval vo chvíľach, keď na ňu žiarlil a trpel. Ale keďže je Billy Wilder režisérske eso, tak vo finále som sa nevedel dočkať, kedy sa Gary rozhýbe a Audrey vtiahne do vlaku. No a stalo sa to, takže parádny happyending funguje na jednotku. Ale len vďaka tomu dávam filmu aj štvrtú hviezdičku. 7/10. (17.01.2020)

Audrey Hepburnová je i dvacet let o své smrti pojmem. Romantické ženství, něžné v ctnosti a nevinné ve vášni, tvořivost, která jejím hrdinkám vždy přidává cosi navíc k obvyklým ženským strategiím, to je přelud, který nemůže zmizet dotud, pokud tu bude žena a muž, láska a vášeň, prolnutí nejen fyzicky milostné, ale i mysl láskou prosycená. V době sexu ta slova znění staromódně, možná i nemožně. Ale kouzlo, které skrývají, mění i neohroženého cowboye v romantického milovníka, a tak koncert tří - zapomínat na Maurice Chevaliera, stejnou legendu, kterou bývala Mistinguette nebo Edith Piaf či muž 10 000 voltů Gilbert Becaud, by bylo neodůvodnitelným hříchem - může začít. Banálního příběhu jako by se kouzelnou hůlkou dotkl mistr posvěcené lásky Alexander Grin. Je to i není pohádka. Pohádka pravdivější než život. Skutečné umění, při němž se tají dech. Paříž je jen jedna. A tento příběh, který v ní s jeho hrdiny prožijeme -.tak odlišný a přitom v mnohém souznějící s PRÁZDNINAMI V ŘÍMĚ - také. (23.01.2012)

Herecký koncert mladičké (a už přesto protřelé) Audrey Hepburn a zkušeného elegána Gary Coopera v humorně laděném snímku Billyho Wildera. Chemie mezi nimi i přes velký věkový rozdíl fungovovala a byl na ně krásný pohled. Krásnou kulisu dělaly vedlejší, ale o nic méně důležité postavy jako otec či "hloupý" manžel. Klasický příběh lásky mezi dvěma lidmi, kteří se nemohli lišit víc, a přesto měli něco společného ... odpolední lásku. (13.11.2010)

„Přišla jsem dřív, abych vám řekla, že později nepřijdu“. Wilderova odpověď na Wylerovy Prázdniny v Římě. Více konverzační, více sentimentální, ale se stejně kouzelnou Audrey Hepburnouvou v hlavní ženské roli. Jejím mužským partnerem byl výrazně starší Gary Copper, muž ze západu, který uměl být v pravé poledne na tom pravém místě a kterému komediálněji laděná role rovněž prospívá. Úvodní monolog, typický snad pro všechny Wilderovy filmy, nás blíže seznamuje s prostředím, do kterého bude následující romantický příběh situovaný. Není to Řím, nýbrž – snad ještě romantičtější – Paříž, kde se dokonce i existencialisté milují. Pařížské exteriéry však reprezentuje všehovšudy ta Eiffelovka v pozadí, jinak dostávají prostor jenom americké interiéry a lehkou rukou psané dialogy. Wilder opět řeší svá oblíbené témata, to znamená manželství, nevěru, lásku, které není přáno… co je však sympatické, náruživost nekritizuje, pouze si ji vybírá jako ideální výchozí bod pro mnoho komických situací. Zde jde ale stejně více o vztah dvou lidí a o výkony dvou vynikajících herců, než o smršť vtipů. V několika scénách, nejlépe v té „pijácké“, pak byla výborně využita čardášová muzika, obstarávána skupinkou domnělých cikánů. 80% (14.08.2007)

Film, ve kterém hraje Audrey je většinou záruka sentimentální old-fashion romantiky, na kterou patrně člověk musí mít zrovna náladu. Já v tom správném rozpoložení úplně nebyla a tak přesto, že si mě získal začátek, v půlce filmu jsem se dost nudila. Pomalá část se však nakonec přehoupla do druhé poloviny, která je rozhodně dějově zajímavější a svižnější a díky tomu si mne příběh zase získal. Je to přesně takový druh filmu, jenž potěší, pokud jste přesyceni novodobou romantikou, která se obvykle nevyhne trapným, ne-li fekálním vtípkům. Humor je sice i součástí "Love in the afternoon", ale jedná se o nenásilné a rozkošné fórky, žádné tlačení na pilu. Já byla dojatá i pobavená a samozřejmě okouzlená tím krásným milým stvořením s velkýma očima - Audrey zkrátka pozvedne jakýkoli film o několik úrovní výš. Jediné, co mi kromě vleklého prostředku úplně nesedělo byl věkový rozdíl mezi hlavními hrdiny (nedivím se, že Cary Grant odmítnul..) a tatínkovo svolení ke konci filmu. Ale nad příběhem se asi spíše vyplatí nepřemýšlet. :-) (30.01.2013)