Svědek obžaloby

"Nikdy neomdlívám, pokud nevím, kam dopadnu." Přiznávám, že jsem si po dlouhé době prožil filmový orgasmus a nemám nejmenší tušení, odkud mám začít svou chválu. Od mimořádně povedeného propojení slovních přestřelek před soudem se zamotaným odhalováním pravdy a s vyváženým dávkováním humoru? Od neskutečných hereckých výkonů Tyrone Powera v roli bystrého, leč dětinsky neposlušného advokáta, či Marlene Dietrich, která je stejně přesvědčivá ve chvílích milujících i chladně kalkulujících? Nebo bych měl začít od vymazleného závěru, u kterého může většina produkce jedenadvacátého století jen závistivě slintat? Ono je to asi jedno, takže pouze uctivě smekám klobouček. (15.11.2011)

Já jsem si říkala, že tak přímočaré soudní drama mi na Agathu Christie zrovna nesedí, že ta zápletka nakonec určitě tak jednoduchá nebude a samozřejmě jsem se nespletla. Ale to rozhodně není jediné plus tohoto snímku, zmínit musím kromě výborně vypointovaných dialogů především všudypřítomný anglický humor, který je dokonale vyvážený tak, aby zároveň nerušil dramatickou stránku a v neposlední řadě také charaktery, kromě silné ženské osobnosti, ztvárněné Marlene Dietrich, nejvíc pobaví hlavní postava právníka Wilfrida a jeho vyhýbání se léčení a péči starostlivé ošetřovatelky. A pomyslný klobouk dolů před Billy Wilderem, film natočený roku 1957 a přesto si bez problémů dokázal udržet mou plnou pozornost po celé dvě hodiny, myslím, že by se od něj mohli mnozí současní režiséři hodně učit. (17.10.2013)

Polovica filmu je "len" skvelá kriminálna dráma zo súdneho prostredia so skvelým Charlesom Laughtonom a trochu nevýrazným Powerom, ktorému sa dostalo menej priestoru, ako som čakal, no od momentu nástupu famóznej Marlene Dietrichovej ako Christine Vole, respektíve Christine Holm je to absolútny scenáristický orgazmus s brilantným záverom. Wilder je jednoducho stávka na istotu a jeho filmy ma vždy dostanú. (10.12.2013)

Když máte perfektní předlohu, dá se říct, že to půjde samo, ale Billy Wilder dokázal vylepšit dokonalé a způsobil, že mě pro jednou soudní síň opět bavila. Na svou dobu (a na takový film) poměrně bohatá stopáž nepůsobila vůbec zdlouhavě, a co vypíchnu asi jako poslední, je Marlene Dietrich. Ta byla jednoduše.. už jsem tu myslím vyčerpala všechny superlativy, tak co použít? Marlene je prostě Hérečka. (26.06.2015)

Tenhle film se celou dobu tváří jako klasická soudní kriminálka. Vy to po tý hodině a půl všem těm hercům a herečkám věříte a řikáte si, že jste viděli tuctovku, na kterou jste přišli už od samotného začátku a hrdě se těšíte, až to každýmu vyblejete do světa. Jenže ouha, film má posledních dvacet minut, kde se stane asi tucet naprosto šokantních scén a vše je v tu ránu okamžitě jinak. Už jenom kvůli tomu to stojí za to tenhl film vidět, protože to, co udělali s koncem, to ani v dnešní době nenajde konkurenci. (05.11.2011)