Chci žít!

Záver je celkom dramatický - zazvoní/nezazvoní, no súdny proces mohol byť zaujímavejší a úvodná polhodina je dosť nuda. Čo sa týka oscarovej Hayward, okrem pár hysterických teatrálnych výstupov nič extra nepredviedla, asi najhorší herecký oscarový výkon, čo som videl. Zato réžia a kamera sú zaujímavejšie. 70% (18.04.2020)

Kdyby nebyla Susan Hayward místy tak moc teatrální, až jí to nevěříte, tak by si film zasloužil ještě vyšší hodnocení, ale přece jen tohle přehnané přehrávání mi trochu vadilo. Naopak její poslední scéna je v tomhle docela pěkně umírněná a má pak ten správný dopad. Siné drama o spravedlnosti a trestu smrti. (10.04.2017)

Nevím, nějak mě to nechytlo. Trest smrti je rozhodně otřesná věc, na druhou stranu holka nebyla žádný neviňátko. Filmařsky vynikající, dialogy břitké, ale tak nějak mi ten morální konflikt přišel až moc ve prospěch holky, o které vlastně nic nevíme a omlouvat vše tragickým dětstvím, tak tu běhá po světě zlodějů a vrahů hromady. (03.04.2010)

Strhujuci a dost depresivne drsny pribeh dievcata, ktore pochadza z rozvratenej rodiny, k tomu sa este zle vydala a celi obvineniu z kriminalnej cinnosti, ktoru nespachala. Susan Hayward odohrala zivotnu rolu, bola fakt genialna. K tomu este depresivny koniec filmu . dievca svoj boj prehralo a caka ju trest smrti. Reziser Robert Wise /Magnificent Ambersons, Blood on the Moon, Two flags west/ sa predviedol, roku 1958 natocil dva kultove filmy - jeden s Klarkom Gableom Run silent, Run Deep a druhy s uz spominanou Susan Hayward. Presne take, ako to tvrdi o filme isty kultovy reziser Lars von Trier : "Film musi byt ako kamen v topanke, musi cloveka tlacit a ominat, drsny a casto az depresivny". 100 % (22.07.2017)

Já nevím, za mě nedá docela zklamání, čekal jsem naprostou pecku "staré dobré filmařiny", ale tohle bylo takový nijaký. První půlhodina totálně nudná a dost chaotická, poté je najednou Barbara zatčena za čin, o kterém, pokud jsem se dobře díval, nebyla předtím ani zmínka, že by s ním celá trojice měla cokoliv společného. Dalo by se říct, že dějově to začne být zajímavé až po zatčení, ale i tam mám výhrady. Od zatčení byla poprvé a naposled viděna s pouty na rukou při převozu z jedné věznice do cely smrti v San Quentinu. Opravdu se takhle praktikovalo v USA v polovině 50. let vězeňství u osob, obviněných z takového činu, jako je vražda, kterým hrozí trest smrti? Víceméně volný pohyb po věznici, kouří jak je libo, od soudu ji vezou do věznice osobákem, ona kouká z okýnka, po vystoupení jde zcela volná s kufrem v ruce(!!), a jistě bych těch nesrovnalostí našel víc, třeba těsně před popravou u ní sedí jako dozor jedna zdravotní sestra, poté čeká s několika osobami v otevřené cele, atakdále, o tom početném davu čumilů, kteří se shromáždili před plynovou komorou, čekajíce na své divadýlko, radši pomlčím. Nevím nevím, ale tohle se mi docela nezdá. Pochopitelně pominu faktickou stránku skutečného příběhu, nějak jsem úplně nepobral, na základě jakých přímých a nezvratných důkazů byla Barbara Graham odsouzena, celý ten proces mi připadal jako jen o něco málo menší fraška než v Tanci v temnotách. Za slušný výkon Susan Hayward průměrné tři *. (21.03.2017)