Pluj tiše, pluj hluboko

"Máte velkou kuráž - s životama jinejch!" Poručík Bledsoe se zkrátka neztotožňuje s některými rozkazy kapitána Richardsona, ale ve válce je loajální. Takže posádka ponorky do zblbnutí trénuje ponoření a vynoření, pravidelně snižuje účetní hodnotu japonské flotily a mně na tom celém mrzí hlavně to, že ve mně nebyla probuzena touha sbalit si lodní kufr a strávit zbytek života namačkaný se zpocenými chlápky v hromadě plechu pod mořskou hladinou. (07.04.2016)

Klaustrofobické chodbičky a místnosti ponorky se střídají se záběry na širý oceán, kde ale hrozí nebezpečí z moře i ze vzduchu. Kapitán ponorky se žene za japonskou vojenskou lodí jako kapitán Achab za Moby Dickem a své pomstě je ochotný obětovat všechno. Protože je to za války, není jeho boj nesmyslný, ale že překračuje rámec běžné vojenské operace, to je jasně patrné. Film je heroizující a přesto není směšný. Zejména ke konci je napínavý. Stísňující prostředí prostřihává se záběry na vzdálený horizont a detaily ponorky s celky na obrovské válečné lodě. Je to válečný film, který vznikl dost dlouho po válce na to, aby se zamýšlel i nad něčím jiným, než jak zlikvidovat nepřítele. Totiž nad osobní odpovědností a výší ceny, kterou lidé za své cíle můžou platit. (31.05.2017)

Můj první film s Clarkem Gablem. Nedá se říct že bych byl přímo nadšen a možná bych musel chvíli přemýšlet, než bych odpověděl, jestli jsem spokojen. Režisér mnoha známých filmů různých žánrů si zkusil i ponorkové drama. Přestože mám pro tyto filmy slabost a mnohé jim odpustím, tenhle mě zklamal svou prostoduchostí a plytkostí. Chybělo mi víc rafinovanosti, větší napětí a především hutnější klaustrofobická atmosféra. Od Roberta Wiseho jsem čekal lepší zážitek. (04.10.2020)

Vezme kapitán Achab při honbě za torpédoborcovou velrybou všechny sebou, nebo se americká ponorka USS Nerka přemění v Bounty? Vypadalo to na duel čestného a loajálního důstojníka Lancastera s kapitánem Gablem, který se chvílemi třese touhou po vendetě, ale když se identifikují neznámé faktory a nachystají léčky, odplouvá Crimson Tide motiv souboje silných eg k vycházejícímu slunci. Klasika ponorkového žánru, která se na palubě drží technické akurátnosti a použitím miniatur ve scénách pod hladinou nechává diváka čekat, jestli se náhodou neobjeví Baron Prášil na podmořském koníkovi.. (18.03.2024)

Jak píše Rob Roy, Robert Wise byl režisérský chameleon a génius, který zvládal nespočet žánrů. Mé srdce sci-fisty si získal prvním filmovým zpracováním Star Treku a Kmenem Andromeda a z jiného soudku také překrásným muzikálem West Side Story. Ale zvládal i historické filmy, horory, dramata a také válečné. Pluj tiše pluj hluboko je mladší bratříček Nepřítele pod hladinou a čistý válečný film. Máme tu nepotopitelnou loď, která zničila 4 ponorky, posedlého kapitána který ji chce dostat, prvního důstojníka myslícího hlavně na posádku a mírný konflikt. Dva skvělí herci (Lancaster, který nikdy nezklamal a Gable, kterého jsem zas v tolika filmech neviděl). Spousta taktických manévrů, hlubinných pum, zaměřování torpéd, trošku nervů při ponorkovém souboji a happyend. Trošku nepochopitelně je film opět černobílý (5 ze 6 válečných filmů roku 1958 jsou černobílé proč proboha?) a kaňka na konci je SPOILER smrt kapitána kvůli nemoci. KONEC SPOILERU. Jinak perfektní film a válečný film roku 1958. (04.12.2020)