Někdo tam nahoře mě má rád

Hodně dlouho jsem přemýšlel o jedné až dvou hvězdách. Nemám rád povrchní filmy, nevysvětlitelné vzestupy a senzační zmrtvýchvstání. Ale scéna s lampou a výraz ve tváři Pier Angeli. Není to povrchní film! Ale bude se líbit asi jen tomu, kdo zvládá sportovní filmy, i když narozdíl od Rockyho není o jen o boxu, ale hodně o životě boxera. A je asi lepší než Rocky, ačkoliv ještě nikdy jsem neviděl box, ve kterém by většina úderů nešla do krytu, ale na obličej... Takže nakonec lepší tři. (26.08.2016)

Boxer, jenž rozhodně není sympaťák hned od úvodních titulků, se rve s ostatními zápasníky i s vlastní minulostí, která mu dokáže zasadit daleko větší rány než oni dohromady, pokud jí tu možnost dá. Paul Newman je tu přesně takový, jakého ho mám(e) nejraději, a Robert Wise Grazianův příběh natočil tak, že se jím pánové Stallone a Scorsese později zkrátka museli nechat inspirovat, to asi ani jinak nešlo. "Někdo tam nahoře mě má rád." - "Někdo tady dole taky." (07.02.2016)

Život se s ním nemazlil a tudíž se ani on s ničím nemazlil. Opíjející se tatík bez práce synkovi moc dobrým vzorem nebyl a maminčiny snahy o nápravu divokého rváče a zlodějského hajzlíka selhávaly jedna za druhou. Polepšovna, vězení, armáda, útěky. A pak se ocitne v ringu, rozhodně ne kvůli boxu, nýbrž pro peníze. Ovšem právě tenhle malý okamžik se stává rozhodujícím, pánové od Stillmana nejsou Neználci a ihned zavětří, že v tomhle bláznivém poděsovi něco je. Pozoruhodný snímek. P.S. První setkání s Normou považuji za jedno z nejkouzelnějších, co jsem kdy viděla. (22.11.2015)

Paul Newman se do toho primitivního rozevlátého výblitku ulice převtělil naprosto bravurně a Steve McQueen si tu odbyl svůj celovečerní debůtek jakožto Newmanův souputník Fidel, jehož druhý nejoblíbenější úd je kudla. Ono je to celé vskutku énrobýv, chci říct výborné, žádná úsečná mlátící epizodka, nýbrž jeden pořádný flák biografie s důstojně zdviženým nosánkem a výbušným pravým hákem. První polovina je mile klukovská, druhá mile tápavá a všude okolo jsou milé výměny zlomených čelistí v propoceném ringu. Někdo tam nahoře tě má rád je takový domnělý předskokan Scorseseho Zuřícího býka, přecejen v těch miloučkých padesátých letech se odpudivé excesy buldočího ksichtu nemohly ukázat v takovém světle jako o tři desetiletí později, ale co naplat, stejně je to výborný film. (04.04.2013)

Nejen proto, že tam nahoře ho měl někdo rád a že už chtěl udělat tlustou čáru za minulostí, přestat být problémovým klukem z ulice, který je v nápravných zařízeních jako doma, ale i proto, že poznal, že někdo tady dole ho má rád, vyrostl z bezperspektivního mladíka Rockyho Barbelly boxer světového formátu - Rocky Graziano. Graziano jako to italské víno. Ulice mu byla v dětství domovem a společnost mu dělala starostlivá matka a sestra, otec s láskou k alkoholu a zhrzený nenaplněným snem o titulu mistra světa v boxu, pouliční gang a problémy, které se za nimi táhly. Získal zde však jedno - pravačku - která se v nenávisti měnila v dynamit a uzemňovala protivníky jako na běžicím pásu. Paul Newman ztvárnil postavu tohoto boxera takovým způsobem, že mu věříte naprosto každý jeho pohyb, grimasu a vyřčenou větu. Jako kdyby nehrál cizího člověka, o němž si něco nastudoval ve scénáři, ale jakoby hrál sám sebe a představoval příběh, který sám prožil. Až na jednu jedinou postavu (parťáka z lochu) jsou zde všichni v Rockyho okolí velmi sympatičtí a obdiv patří charakteru jeho ženě a kolegům z týmu, kteří při svém svěřenci stáli za všech okolností. Výborný film za 4,5* zaokrouhlených na 5*. (21.01.2012)