Za zvuků hudby

Na tento film jsem se hrozně dlouhou dobu chtěl podívat, ale stále jsem se nějakým způsobem neměl pořád k tomu, abych si ho pustil. Až jednoho krásného dne jsem se k tomu dokopal a musím říct, že tři hodiny u filmu mi ještě nikdy neuběhly tak rychle a pohodově jako právě se zpívající Julií Andrews. Pravda, pokud čekáte nějaký hlubokomyslný muzikál plný dramatických zvratů a složitého děje, jste na úplně blbé adrese. Film si na nic víc než jednoduchý, optimistický, roztančený a veselý film nehraje a přestože by téma nastupujícího nacismu mohlo svádět k moralizování, ždímání citů a srdcebolným chvilkám, tvůrci se naštěstí těmhle nástavbám ve snímku vyhnuli a diváku tak zbyde snímek, z něhož budete pozitivní energií nabiti až po okraj. A stejně jako po zhlédnutí Mary Poppins, i nyní mám nutkání se pídit po jednotlivých skladbách. Sakra, jak to ta Julie Andrews dělá, že mě svým vystupováním vždycky tak omámí? (24.01.2012)

O tom, že existuje nějaký muzikál Za zvuků hudby, jsem se dozvěděl díky jednomu ze svých nejmilovanějších filmů, Moulin Rouge. No, nebyl jsem zklamán, zvláště Do-re-mi a Edelweiss mi asi budou znít ještě dlouho. Nicméně mě dost iritovala práce kamery, v některých záběrech to prostě "neuřídili" (myslím kameru samotnou). Po Moulin Rouge a Zpívání v dešti nejlepší muzikál, který jsem kdy viděl. (15.11.2007)

"The hills are alive with the sound of music... ." "Za zvuků hudby" je POZITIVNÍ film. Pozitivní v tom nejširším představitelném záběru; vstřebávajícím v sobě jak panensky krásnou přírodu a lásku k vlasti, tak pospolitost rodiny či morální čistotu drtivé většiny zúčastněných... předem nepřipravenému divákovi by se z toho všeho mohla dost možná lehce zatočit hlava, stejně jako se to stalo Wednesday z "The Addams Family" :-). V závěrečných zhruba 50 minutách však film přejde do vážnějších tónin a zbaví příběh jeho nevinnosti. Pozdější scény prosvicují stínem a jasem některé dříve zdánlivě jen jednobarevné postavy, a v kontrastu k idylickým pasážím, jež jim předcházely, vyznívají dramatičtěji a naléhavěji, čímž celý snímek řadí v kontextu muzikálové tvorby k vyjímečným a nezapomenutelným dílům. (23.01.2005)

Sound of music je akýsi neopakovateľný filmový patvar. Je to muzikál, je to gýč ako vyšitý, je to historický film, ktorý zrejme pomerne verne zobrazuje svoju dobu a nálady danej spoločnosti a ešte je to aj zábava. Je to niečo ako Sisi, ale bez humoru a historicky vernejší, niečo ako West side story, ale vizuálne omnoho gýčovejší a Wiseovým inšpiračným zdrojom bolo v spôsobe melodramatického zobrazenia rodiny v "nesnázích" určite Gone with the wind. Všetko toto spolu dokonale funguje na ploche zprvu odstrašujúcich 174 minút. Klasický hollywood, ktorý budú mnohí jeho odporcovia zatracovať. (05.08.2012)

Jeden z mála (možná jediný?) muzikál, který svou délkou překonal My Fair Lady, ale rozhodně jsem se nenudil... Julie Andrewsová podruhé v roli chůvy a ačkoliv se mi v Mary Poppins líbila víc, i tady podává znamenitý výkon plný emocí. Plummer je také dobrý, i když mi pěvecky moc nesedl, a zbytek už je v podstatě jen křoví, ač skvělé. Angela Cartwrightová, která hrála Brigittu, je mladší sestra Veroniky, která hrála jednu z hlavních rolí v Hitchockových Ptácích... Každopádě nelze nedoporučit, moc příjemné překvapení! Jen je škoda, že u nás nevyšel na DVD, já jsem na to svoje narazil v obchodě v Biarritzu... (30.05.2006)