Star!

Jeden z velkých propadáků, které na konci 60. let uvolnily cestu progresivnější filmařině. Kvalita tohoto filmu s písničkami (nikoliv muzikálu v obvyklém slova smyslu) přitom není vůbec tak špatná jako jeho pověst. Největším tahákem příběhu ženy, která ze svých nedostatků učinila své přednosti, je hlavní představitelka, famózní Julie Andrews. Její obrovské nasazení je nezřetelnější během dlouhých revuálních výstupů. Ty společně s „jakože“ dobovými záběry oživují vcelku konvenčně pojaté životopisné drama (začátek připomínající Občana Kanea slibuje více), ale neboť jen málo reflektují osobní život Lawrencové, jsou také příčinou rozdrobenosti filmu. Pouze pár tanečně pěveckých čísel se dotýká toho, co bylo nejspíš hlavním záměrem tvůrců – poukázat, jak dochází v životech velkých hvězd k prolínání zákulisního dění s děním na jevišti. S odstupem se nabízejí také paralely mezi životem Lawrencové a Andrewsové, jiné hvězdy své doby. Hluboko v jejím stínu zůstali ostatní herci, výraznější mužský spoluhráč chybí. Star! přesto obsahuje dostatek bravurně zrežírovaných (divadelních) scén, abyste těch tří hodin nemuseli litovat. 80% (14.06.2010)

Star! je poctou angloamerickému muzikálovému divadlu, které proslavila Broadway, a v neposlední řadě i hvězdnému systému, který zplodila americká filmová studia. Ona muzikálová diva je spíš podobná filmovým hvězdám zlaté éry Hollywoodu. Velká role pro Julii Andrews, na jejímž pěveckém a tanečním umění snímek do značné míry stojí. Navzdory tomu, že do něj studio vkládalo velké naděje, film měl jen prabídný komerční dopad a ani pozdější vývoj z něj neudělal jednu z legend žánru. Do určité míry za to podle mě může absence zásadního dramatického konfliktu. Sledujeme jednoduše kariéru ambiciózní herečky, která podřizuje svému úspěchu celý život. Celkový dojem: 75 %. (01.02.2010)

Tak tohle zaslouženě propadlo. Star! měla v kinech nahradit Za zvuků hudby (1965), což byl sice neuvěřitelný kýč, ale co se týče přeslazenosti, měl pro rozněžnělé publikum neuvěřitelný tah na bránu a Andrews se do role roztančené jeptišky přimo narodila. Bohužel role živelné Gertrude Lawrence střídající chlapy jak ponožky, je dost mimo její oduševnělou krásu. Wise se pak jako režisér nemůže rozhodnout, zda to má být muzikál nebo životopis (jsou tu hlavně divadelní výstupy, ale občas začnou postavy zpívat i v reálném životě, což v celém konceptu vypadá divně), zda to má být hlavně "vehicle" pro Julii Andrews, aby vystřídala co nejvíc kostýmů a večírků, nebo seriózní pohled do Gertrudina života (což se mu moc nedaří). Wise prostě honí moc zajíců najednou, místo toho, aby se soustředil na jedinou fungující linku - dohled citlivého homosexuála Cowarda nad jejím životem. Kdyby bylo jejich přátelství středobodem filmu, pak by to mohla být taková muzikálová Snídaně u Tiffanyho, ale takhle je to tříhodinový epizodický mišmaš všeho možného i nemožného. (23.06.2021)

Skvělé zakončení jedné éry v hollywoodském filmu. Velký kus práce ve výpravě a choreografii, pocta žánru, přitom velmi osobní (i když retro rámec dodá jemný šmrnc nadhledu) a především na hlavní protagonistce stojící opus. Planetární model hvězdy, pro níž je práce / životní styl vším (sebestravující síla), nedovolující žádné mužské orbitě přiblížit se úplně (kromě povinného happyendu, ale i ten vzhledem ke všemu dosavadnímu zůstává nejistý). Důraz na revokaci revuálních výstupů v kombinaci s pseudo-týdeníkovými zprávami ze života hvězdy odpovídá jejímu permanentnímu unikání před osobním životem a stíráním hranice (či rovnou likvidací) mezi světem skutečně osobním a tím hvězdným. (02.12.2011)

Muzikály mě moc neberou, ale u tohoto tříhodinového jsem se ani chvilku nenudil. Muzikálová složka je vyloženě funkčním prvkem - kromě celkového prostředí se uplatňuje i celými výstupy z představení Gertrude Lawrenc, zpívanými i mluvenými. Jednotlivé časové úseky života slavné hvězdy jsou pospojovány vtipnými pseudodokumentárními komentovanými vsuvkami. Univerzální talent Julie Andrews je obdivuhodný. (01.01.2010)