Sběratel

Jeden z filmů, kde jsem při sledování přemýšlel, jak asi vypadá Fowlesova předloha. Důvod byl jednoduchý, chtěl jsem se dozvědět něco o postavách. Southernův scénář totiž na postavy z vysoka kašle, na jejich myšlenky, pocity. Sem tam sice něco vypustí, ale je toho hrozně málo a je to povrchní. Zábavné je však pozorovat z větší části teatrální herectví od obou, které je ve výsledku hrozně roztomilé. Stamp zábavně přehrává a Eggarová roztomile koulí očima a to po celou stopáž. O ženskou hrdinku divák nemá obavy, z (anti)hrdiny naopak vůbec nejde respekt a už vůbec ne strach. Při fyzickém konfliktu jsem se vždy o Stampa bál, fyzická převaha byla viditelně na straně Mirandy, škoda, že nechtěla a nemohla (vyhrát). Jako thriller to tudíž absolutně nefunguje (snad možná úvodní "hon na ještěrku"), dramatických momentů to v sobě několik skrývá. Jenže, když máte na režisérské stoličce Williama Wylera, tak to by bylo, aby se na to dobře nekoukalo, navíc potěchou pro mé oko byl i vzhled Eggarové (hlavně ty culíčky) a ty přepálené dvě hodiny vlastně vůbec nenudí. Objektivně za tři, ale já si tu jednu přidám a klidně někdy dám opáčko. 75% (nad Oscarovými nominacemi naopak koulím očima já, koukám, že tyhle ceny se nikdy nedaly brát vážně) (10.04.2014)

Rozhodla jsem se, že se pokusím sehnat knihu a pak to třeba objektivněji ohodnotím. Ať jsem dělala, co jsem chtěla, tak hlavní představitelé mně nesedli. V mých představách kolovalo mnohem víc jiných hereckých es, kteří by to zvládly podle mého subjektivního názoru mnohem lépe. Terence na mě působil jak nevinné malé kotě sbírající nejen motýlky a postrádala jsem u něj alespoň trochu víc těch psychopatických rysů, které by celému příběhu trochu rozproudily krev. A Samantha se snažila seč jí síly stačily, ale nestačilo to k mojí lítosti nad jejím osudem. Konec konců tam měla poměrně dokonalý servis, mně do postele jídlo nikdo nenosí. Takže já bych s těmi nominacemi rozhodně tak nehýřila, ale jsem pouhý laik. (14.04.2014)

Samantha Eggar v některých záběrech vypadá o dost starší, než její věznitel Terence Stamp, což se k naraci příliš nehodí. Žánrově se nejedná o horor, ale spíše o čistokrevné drama. Od začátku jste nuceni přemýšlet, jak bude příběh pokračovat, kolik motýlů a žen ještě Freddie uloví. Závěr mě osobně trošku zklamal, čekal jsem nějaké omylem objevené dveře do dalších místností sklepení, kde ve věčném klidu odpočívá půl tuctu Mirandiných předchůdkyň. (16.04.2010)

Film naštěstí moudře vynechává veškeré flashbacky a salónní levičáctví z předlohy a soustředí se jen na vztah věznitele a vězněné v "hitchcockovsky" laděném thrilleru. Terence Stamp je typově přesný "Kaliban" a když nasadí svůj kukuč týraného štěňátka, tak ho skoro litujete. Samantha Eggar se také snaží, nicméně vypadá tak na pětatřicet (k čemuž přispívá i tehdejší móda) a moc se nehodí do role křehké studentky a milovnice umění. (13.10.2012)

Mladý psychopat sbírá nejenom motýly, ale i ženy. Není s nima schopen fyzického kontaktu, ale rád se na ně dívá a vyžaduje jejich pozornost. Bohužel za cenu toho, že je vězní u sebe doma. Což, jak jistě uznáte, není příliš standartní a to samé si myslí i dívka, kterou vězní. Terence Stamp jako citově deprivovaný psychouš s ledovým výrazem je znamenitý. Ovšem co každého překvapí, aspoň tedy mně a to nemile, je neobvyklý konec. (08.05.2003)