Funny Girl

Pokud někomu není jasné, co je vlastně na té Barbře tak strašného, měl by se podívat právě na Funny Girl. Není to dobrý muzikál, ale za jistých okolností by byl alespoň snesitelný. Kdyby byl natočen o patnáct let dřív, mohla v roli Fanny zářit Debbie Reynoldsová. O pět až deset let dřív to mohla být Shirley MacLaineová. To se bohužel nestalo, a tak musíme vzít zavděk Barbrou. Je strašná. Má hlasový fond, má komický talent, má dokonce i svůj zvláštní půvab. Hrozné ale je, jak na to pořád upozorňuje. Ve zpěvu jsou to všechny ty afektované přídechy, přivřené oči, házení hlavou atd. V hraní přehnaně emotivní zkraty v jednotlivých scénách (často během jediné věty), aby každý viděl, jak je schopná "střídat dramatické polohy". To, co by dobrá herečka vyřešila drobnou intonační nuancí, Streisandová prodává rozmáchlým teatrálním gestem. Bohužel právě za tuto roli dostala Oscara, což ji zřejmě utvrdilo v tom, že to dělá správně. Začátek filmu (a hlavní hrdinky u divadla) je ještě zábavný a docela svěží, ale pak už to jde od desíti k pěti skrz nekonečné množství lyrických songů a zpatetizovaných banalit, jako vystřižených z Pytlákovy schovanky, ale myšlených tentokrát vážně. 30% (27.07.2006)

Barbru mám ráda pro krásný hlas i příjemný projev a upřímně úplně nechápu ty věčné narážky na její vzhled a nos, mně vždy přišla osobitě hezká a zajímavá. Tento klasický muzikál o dívce, která se snadno sžila s jevištěm, ale bohužel již hůře se svou životní láskou hýří barvami, city i pěknými melodiemi a já nemám důvod, proč mu neudělit maximum. (27.12.2010)

Výborná Barbra Streisand, z níž jednoduše nejde spustit oči, ač je zbytek obsazení podobně talentovaný, přitáhne k sobě pozornost v každé scéně. Vtipná, krásná (i když ne podle děje, nechápu), talentovaná a svým způsobem naprosto uhrančivá. Tady se Oscaři opravdu nespletli. Děj není moc spletitý, čísla nejsou moc výjimečná, ale ten punc, že sledujete něco naprosto unikátního tomu dává právě Fanny v podání Streisand. (20.09.2018)

Tohle byl můj třetí film s Williamem Wylerem, tentokráte už bez Bette, ale s Barbrou Streisand. Muzikály mám ráda, takže jsem se celkem těšila, navíc mě lákalo jméno režiséra a to, že Barbra má za tuto roli Oscara. Musím hned na úvod říci, že mi vadila enormní délka, zvláště takhle pozdě večer to pro mě nebylo to pravé ořechové a místy jsem se nudila. Projev Barbry, který je dost afektovaný, nemusí sednout každému, ale hlas má, tak co, to je u zpívání asi hlavní. Ovšem to, na čem by měl muzikál stát, písničky, to se mi tady moc nezamlouvá. Nebyly pro mě tak chytlavé, aby mě dostaly na kolena a já si poté sháněla soundtrack a pobrukovala si je. Zajímavý byl přerod z komediální první poloviny do vážnější polohy, bohužel pak ale film působil spíše unyle a příliš nebavil. Není to nasnímané špatně (ani zahrané), Wyler ostatně špatně točit neumí, ale na to, že to byl muzikál, mě to nebavilo tolik, jak jsem si představovala. (13.05.2012)

Trochu iný typ muzikálu, na aký som zvyknutá, a predsa lepší ako tie súčasné. Viac ako o sláve, úspechu a peniazoch sa tu rozpráva o manželstve a rodinných problémoch dotváraných úchvatnými patetickými piesňami. Barbra je skvelá, ale chvíľami až príliš teatrálna a v mojich očiach určite nenahradí Audrey Hepburn alebo Nicole Kidman. Kto ma však očaril, je Omar Sharif v úlohe menejcenného manželíčka, ktorý na svoju Barbru rozhodne nestačí. Mimochodom, ten chlap oplýva neskutočnou charizmou a šarmom a bolo radosťou sa naňho pozerať. (26.05.2011)