Zabiják

Zabiják je nesmierne precízny, no rovnako tak aj veľmi náročný zážitok. Môžete ho študovať frame po frame a budete žasnúť. Niečo tak premakané sa len tak nevidí. Preto je škoda, že Fincher trochu zabúda, že filmy pozerajú okrem cinefilov aj bežní smrteľníci. A tým sa veľa rozkoše v tomto prípade nedostane. No vidieť by ste to mali všetci. Ide o krásnu ukážku filmového umenia, ktorá sa možno náročne sleduje, ale o to intenzívnejšie doznieva. (12.11.2023)

Precizní, sympaticky minimalistický a bez emocí. Fassbender "na německýho turistu" sem vyloženě skvěle sedí. Chápu výtky že moc obyčejný, nenápaditý a strohý, nepřijde žádný mindfuck moment nebo zvrat, ani velkolepý akční vyvrcholení. Ale to je jedno, když zvolený přístup tak dobře funguje a vše jde spolu ruku v ruce. Za mě stylový a nepřetržitě poutavý teleport do kůže nájemného vraha. (15.11.2023)

Fincherův fanoušek uvidí přes oddaný brejle bezchybný film a není to v pořádku? Je. Mám tu smůlu, že už za pár hodin mi v hlavě bliká jen scéna s Tildou, ta má nějakou psychologii, vtáhne do charakteru a životní filosofie, ale jinak je perfektní Fassbender, totiž jeho hrdina, strojem, který by měl mít druhý - citový, lidský, hluboký? - život, ale tomu se prostě nedá věřit. A když nevidím v zabijákovi nějaký vnitřní růst, vývoj, poznání, neřkuli katarzi... tak mě to prostě nebaví. Sedmičce toto nečuchne ani k ponožkám. (10.11.2023)

Dnes se naučíme, jak udělat i z toho nejvíc sexy chlapa na světě obyčejnýho patetickýho kokota, o kterýho by si žádná ani kolo neopřela. Prostě mu nasadíme na hlavu rybářskou hučku. Záměrně ohraná zápletka - proti nájemnému vrahovi se obrátí jeho zaměstnavatel - slouží Fincherovi k vykreslení titulní postavy a sekání atmosférických scén. Zabijákův precizní modus operandi ale není zas tak úžasně zajímavý - navzdory jeho filozofování mi tu chybí něco za tím a od závěru jsem čekal víc. Ale úvodní mise v Paříži vtáhne a rozhovor se zabijákyní Tildy Swinton je taky moc fajn. Co na tom stálo 175 mega je mi záhadou. (14.11.2023)

Nikdo není výjimečný. Všichni jsme pouhé odchylky, ale jinak jsme v podstatě všichni stejní. Finecherův filozofující Zabiják vysvětluje důležitost překonávání nudy a výhody pečlivosti. Uvolněnější a klidnější úvod jsem snad neviděl. Je to balzám na duši a vzpomínání na seriálového Dextera ve svých začátcích. Umělé úsměvy, u McDonalda nebo u přepážce na letisti. Fassbender klade důraz na minimalistický projev, úspornou, pomalou mluvu a promyšlený, naplánovaný život, který se v jednom klíčovém momentě vymkne z kloubů. Andrew Kevin Walker adaptuje komiksovou předlohu o metodě a o tom jak důležité je zůstat nad věcí. Fincher zvolil repetivni opakování pravidel, které jsou ale často porušovány, aby zdůraznil hrdinův vnitřní neklid, který ovšem nemá vliv na jeho efektivitu. Prostě další den v práci.  Melancholická cesta za pomstou jako by byla pravým opakem Johna Wicka, přesto nabízí jednu z nejintenzivnějších bitek dvou zcela odlišných zabijáků, kterou vyloženě probublává umírněný (jak jinak) soundtrack Reznora s Rossem. Bez emocí, přesto naprosto precizně zrealizovaná. Právě absence emocí nebo nějaká nečekaná finesa brání Zabijákovi být něčím více než precizní a chladnou studií lidí, kteří prostě, don't give a... Fuck! (11.11.2023)