Z obecného hlediska se dá říci, že režisér Jacques Pinoteau patří jen k průměrným filmovým tvůrcům, nelze mu ale upřít, že v padesátých letech 20. století se velmi úspěšně prosadil jako autor komedií s tehdy populárním Darry Cowlem. Jacques Pinoteau pochází z rodiny spjaté s prostředím filmu, jeho otec Lucien Pinoteau (1887-1963) ve třicátých letech pracoval několika titulech jako producent, případně asistent režie.
Díky otci se Jacques Pinoteau od dětství seznamoval s filmem, v dramatu s tématikou nápravy mladistvých delikventů MLÁDÍ NA ROZCESTÍ (Le carrefour des enfants perdus, 1944) se objevil v menší roli chovance ústavu. Na přelomu 40. a 50. let se na několika filmech podílel jako asistent režie, k vlastní tvorbě se dostal s dramatickým příběhem několika přátel, kteří se po válce vracejí do civilního života (BYLO JICH PĚT - Ils étaient cinq, 1951). Slušný úspěch mu pak zajistilo drama VELKÝ ŠTÍT (Le grand pavois, 1954).
Do širšího povědomí vstoupil Pinoteau až díky spolupráci s populárním komikem Darry Cowlem. Na jejich první společný film RODINNÝ PŘÍTEL (L'ami de la famille, 1956) navázal mimořádný úspěch komedie TŘÍKOLKA (Le triporteur, 1957), která s bezmála pěti milióny diváků v kinech znamenala skutečný triumf. Ze spolupráce s jinými herci - opět ale osvědčenými v komediálním žánru (J. Poiret, M. Serrault) - připomeňme film MAZANÍ HOŠI (Les durs à cuire, 1964). S oblíbenou Dany Saval a řadou známých herců ve vedlejších rolích realizoval Pinoteau i svůj poslední film JÁ A ČTYŘICÁTNÍCI (Moi et les hommes de 40 ans, 1965).
Mezitím začal spolupracovat i s televizí a podílel se například na vzniku velmi populárního seriálu POLY NA CESTÁCH (Poly, 1965). Do konce šedesátých let pracoval i na dalších seriálech, pak se ale stáhnul do ústraní. Zde je na místě připomenout, že mezitím dosáhl věhlasu jako filmový režisér jeho mladší bratr Claude Pinoteau (*1925).
Pavel "argenson" Vlach
