Vladimir Polkovnikov

Animátor, scenárista a režisér s, českému uchu vojensky znějícím, příjmením Polkovnikov, se narodil 10. června 1906 ve vsi Terjajeva sloboda (Terjajevo) ve Volkolamském rajónu Moskevské oblasti.

Po ukončení studia na Moskevské průmyslové škole výtvarného umění  „Paměť roku 1905" v roce 1930 nastoupil jako animátor ve filmových studiích Sojuzkino, Sojuztechfilm a Vojenfilm.  V roce 1932 se účastnil na aktivitách Filmový vlak „Sovětský filmový týdeník". Od roku 1936 začal pracovat ve filmovém studiu Sojuzmultfilm, kde o dva roky později začal působit jako režisér. Vytvářel animované filmy, nejprve společně se spolurežisérem L. A. Amalirkem. V jejich spolupráci vznikl například film Barmalej, o strašlivém pirátovi, s nímž byl nucen se utkat laskavý veterinář Ajbolit.

Již dříve se podílel s dalšími režiséry na vytvoření agitačních filmů VÍTĚZNÝ POCHOD a ŽURNAL POLITSARY No. 1, který se však nedochoval.  Těžištěm jeho tvorby však byly pohádky a filmy pro děti. Jeho filmy v sobě obsahují humor, napětí a nenásilné ponaučení, které tím, že z příběhu netrčí jako bolavý palec, dětský divák bez námitek přijímá.

V období Velké vlastenecké války pracoval ve studiích Vojentechnikfilmu, v roce 1946 se však vrátil do studia Sojuzmultfilm, kde navázal na spolupráci s L. A. Amalrikem a následně v roce 1954 začal spolupracovat s Alexandrou Sněžko-Blockou. Od roku 1956 pracoval samostatně, pod jeho sólo režijní taktovkou vznikl například kouzelný film ŠAKAL A VELBLOUD (1956) o vychytralém škodolibém šakalovi, kterého přítel velbloud za jeho škodolibost důkladně vytrestá, nebo orientální pohádka BRZY BUDE DÉŠŤ (1959) a mnoho dalších.

Vladimir Ivanovič ve svých pohádkách ukazoval na lidech i zvířatech, že správnou životní cestou je vlastní práce, pokora a ochota pomoci jiným. Tak dojde nápravy chvástavý mravenec ve filmu z roku 1961, stejně jako se v roce 1955 napravil ZAČAROVANÝ CHLAPEC ve filmu podle předlohy laureátky Nobelovy ceny Selmy Lagörlefové.

V roce 1969 získal ocenění Zasloužilého činitele umění RSFSR. Polkovnikova tvorba u nás není neznámá. V roce 1949 u nás získal ocenění film vytvořený ve spolupráci s L. A. Amalrikem ŠEDÉ PÍRKO o kachně, která se statečně postaví strašlivé lišce, která chce ulovit kačenčina kamaráda zajíčka, a to na Mezinárodním filmovém festivalu v Gottwaldově a na Mezinárodním filmovém festivalu v Mariánských Lázních. Tento film se líbil nejenom u nás. V roce 1952 získal cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Bombaji. Znovu se Polkovnikov se svým kolegou dočkali ocenění od českých diváků na Mezinárodním filmovém festivalu v roce 1950, kdy byl oceněn jejich film KUKAČKA A ŠPAČEK. Film o zvířátkách toužících po vodě – Brzy bude déšť – se dočkal zaslouženého ocenění v roce 1959 na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách.

Vladimir Ivanovič Polkovnikov zemřel 21. srpna 1982 v Moskvě.

Eva "Jezinka.Jezinka" Nováková