Ljubov Kaljužnaja

Poté, co přišla o muže, se matka budoucí herečky se čtyřletou dcerou odstěhovala za prací na Donbass. Zde se Ljubov Kalužnaja po ukončení školy vyučila zámečníkem a následně odešla pracovat na šachtu. V r. 1930 její matka těžce ochořela a s plnou invaliditou se i s dcerou obě přestěhovaly do Moskvy k bratrovi a strýci. Zde Ljubov začala pracovat v továrně na výrobu aut a zde objevila i lásku k divadlu. V roce 1934 se nakonec herectví stalo její profesí.

Ještě před začátkem Velké vlastenecké války ji objevil také film a v roce 1939 dostala svou nejvýraznější roli ve filmové adaptaci Rozorané celiny Michaila Šolochova. Tři filmy ve třicátých letech byly na dlouhou dobu jejími posledními – první tři válečné roky strávila jako umělkyně frontové brigády a po válce ji osud zavál daleko od hlavního města (divadla v Suchumi, v Grozném, v Dušanbe atd.). Když se ve svých dvaačtyřiceti letech vrátila před kameru, už to bylo víceméně jen v rolích matek, tetek, sousedek, zkrátka typ starších podsaditých žen. Měla jednu dceru.

chamonix