Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Akční
  • Krimi

Recenze (3 037)

plakát

Operace Fortune: Ruse de guerre (2023) 

Tohle je přesně ten druh podívané, která neurazí, nenadchne a v paměti nezůstane. Guy Ritchie už natočil objektivně lepší i subjektivně horší filmy, ale tuším že žádný nebyl tak rutinní a tuctový. Dva roky zpátky jsem to samé vyčítal Red Notice, které ze slibných herců a opulentního rozpočtu vyrazilo zapomenutelnou jednohubka ve které čišelo zelené plátno snad i v titulcích. Operace Fortune vypadá přece jen živěji, jenže děj je stejný mišmaš a napětí se taky nějak nedostavilo. Na klasickou stathamovku by to bylo pořád dobré, jenže tohle mělo větší ambice, a od Guy Ritchieho jsem tak jako tak čekal o dost víc.

plakát

Doctor Who - Season 11 (1973) (série) 

90 % The Time Warrior - na to jaký je to mišmaš jde o překvapivě odsýpající epizodu s charismatickým záporákem, který ovšem zase až tak záporák není. Občas jsem si dokonce říkal, že já bych na Linxově místě takovou trpělivost neměl. Každopádně úvod Sontaranů na scénu je působivý. 70 % Invasion of the Dinosaurs - jedenáctá série má všechny názvy epizod brakové, a nekorunovaným králem mezi nimi je Invaze dinosaurů. Děj je přesně tak hloupý jak se dalo předpokládat, a vadí to o moc víc než neumělé efekty. Ty ve skutečnosti zase tak špatné nejsou, a snesou srování s japonskými Godzillamy ze stejné doby. 80 % Death to the Daleks - tahle epizoda má hodně do sebe. Obsahuje narážky na lidské mezihvězdné impérium, které si vždycky rád poslechnu a také ukazuje Daleky z trochu jiné stránky - té rozumější. Moc dlouho jim to pochopitelně nevydrží, ale je dává jim to alespoň nějaký rozměr. 60 % The Monster of Peladon - dost bylo Peladonu! První epizoda z tohohle světa byla ještě osvěžující. Ta druhá už je jen recyklace kulis a kostýmů. Tohle je furt dokola - zrada, intriky, politikaření a odkazování na majestát. Pevně doufám, že se na tuhle planetu podíváme až v době, kdy k ní budu cítit nostalgii. 70 % Planet of the Spiders - zatím nejslabší z regeneračních epizoda. Zápletka je opravdu hloupá, takže i když má epizoda momenty jako z bondovky a záporáka s charismatem, tak se děj vždycky stočil k pavoukům a tím pohřbil většinu atmosféry. Třetího Doctora je škoda. Na to že jsem ho chápal jen jako výplň mezi vynikajícím druhým a ikonickým třetím, tak jsem si ho oblíbil překvapivě moc.

plakát

Doctor Who - Season 10 (1972) (série) 

100 % The Three Doctors - tady není o čem diskutovat - tohle je jedna z nejlepších epizod celého seriálu. Není to jen návštěvou předchozích dvou Doctorů a výborným záporákem. Na tomhle speciálu je výborné všechno, od scénáře, přes atmosféru, výpravu až po herce. 100 % Carnival of Monsters - původně jsem si myslel že trochu polevíme, ale kvalita o moc neklesla. Příběh ve dvou linicích, které se musí nevyhnutelně protnout umě využívá variabilní prostředí a bonusu v podobě logicky přítomného vypravěče. Tohle je fakt chytře napsaná epizoda. 100 % Frontier in Space - téměř politický thriller, který hrozí změnou žánru do válečného filmu. Atmosféra je tak hutná, že jí neuškodily ani dřevní efekty vesmírných bitev. Na téhle epizodě by šel postavit celý rozšířený vesmír. 90 % Planet of the Daleks - příběh přímo navazuje na předchozí epizodu, i když nakonec uzavavírá své vlastní dobrodružství. Vrací se staří známí z první série, a tentokrát o řád drsnější. Nějak jsem si tu rasu oblíbil, a ani jsem o tom nevěděl. 80 % The Green Death - začíná to jako otravná ekologická agitka říznutá antikapitalismem a končí to tak nějak vyvanutě. Epizoda má vlastně dva závěry, a upřímně, kdyby se zůstalo u toho prvního, vůbec bych se nezlobil. Možná by pak neodešla sympatická Jo Grant.

plakát

Doctor Who - Season 9 (1972) (série) 

80 % Day of the Daleks - návaznost na epizodu The Dalek Invasion of Earth ze druhé série se pochopitelně cení. Když na sebe příběhy odkazují, tak získávají na epičnosti a prohlubuje se mytologie. Těhle případů bude v seriálu rychle přibývat. Bohužel jakkoliv je zápletka super, provedení pokulhávalo. 70 % The Curse of Peladon - líbil se mi úkrok stranou od typických epizod. Tahle je zasazena do jakéhosi pseudo středověku a bůh ví proč mi připomněla starší filmy s Poirotem. Zápletka se ovšem moc nevytáhla. 80 % The Sea Devils - vrací se Siluriani, tentokrát ne z hlubin země, ale z hlubin moře. Zmínit X-COM: Terror from the Deep se přímo nabízí. Epizoda si udržuje hutnou atmosféru válečného filmu, které pomáhá především paranoia a působivé výpady invazních sil. 90 % The Mutants - možná už jsem to několikrát říkal; mám slabost pro příběhy z izolovaných základen na hranici známého vesmíru. Tenhle má bonus v přítomnosti slábnoucího impéria, které se začíná stahovat z  okrajových oblastí, protože centrum už nemá dost prostředků na jejich pacifikaci. Epizoda tím získala nádech historického filmu. 80 % The Time Monster - nevím co si o tom mám myslet. Z některých prvků jsem byl nadšený, z jiných rozčarovaný. Výsledné hodnocení je kombinací atraktivního tématu Atlantidy a sbírky klišé z nichž scenáristé uplácali děj.

plakát

Doctor Who - Season 8 (1971) (série) 

80 % Terror of the Autons - Představuje se Master, hlavní protivník třetího Doctora, a tak trochu i všech následujících. Seriál se od prvních sezón posunul a dává si záležet na budování mytologie. Toymaker byl jen plochá figurka, ale Master dostal do vínku minulost a ambivalentní osobnost. Roger Delgado ho zahrál tak perfektně, že líp už by to asi nešlo, takže vznikl ikonický záporák, jeden z nejlepších z celého seriálu. 70 % The Mind of Evil - No, dejme tomu. Zápletka připomíná libovolnou bondovku s Rogerem Moorem a epizodu Star Treku Dagger of the Mind, a atmosféra docela drží, jenže zbytek mě moc neoslnil. 70 % The Claws of Axos - Mimózní epizoda s halucinogeními triky a odpudivými záporáky. Souboj (a spolupráce) Doctora a Mastera jí dodává šmrnc, jenže jinak je to průměr. 90 % Colony in Space - Pro příběhy z tohohle prostřední mám prostě slabost, a téhle epizodě nic důležitého nechybí. Naopak spíše přebývá, protože děj by mohl být svižnější, bez hluhých míst. 80 % The Dæmons - Chápu že je tahle epizoda určitými lidmi vychvalována do nebes a jinými zase zatracována. Pro mě je to ovšem jen ničím výjimečný nadprůměr. Triky jsou fajn, hlavní záporák (?) má potenciál, a prolnutí magie, vědy a legend vždycky vítám. Jenže tu není nic, z čeho bych si sedl na zadek.

plakát

Doctor Who - Season 7 (1970) (série) 

90 % Spearhead from Space - Pro ty kteří nejsou schopni snést že občas nějaký díl chybí, je tahle epizoda vhodný startovní bod. Představuje se nový Doctor, v pořadí už třetí, a rovnou v barvě. Jeho první dobrodružství má pravda trochu pomalejší rozjezd, ovšem nápaditě vymyšlený protivník to víc než vynahradil. 70 % Doctor Who and the Silurians - Rád bych si tuhle epizodu oblíbil, ale už jenom fakt že jsem si musel zápleku vyhledat, abych si vůbec vzpomněl na to, jestli se mi líbila, nebo ne, ukazuje, že tohle dobrodružství patří k těm slabším. Siluriany mám rád, ale zasloužili by si povedenější nástup na scénu. 100 % The Ambassadors of Death - Vynikající paranoidní epizoda s několika thrillerovými momenty - mezi nimiž vyniká rádiová komunikace s posádkou a několika dějovými zvraty. Zároveň je to krásná ukázka občas opomíjeného faktu, že se díváme na chytrý seriál, takže občas věci nejsou takové, jaké se jeví být. 100 % Inferno - Fantastická epizoda s atraktivním námětem, ke kterému se tuším už seriál nikdy nevrátil. Nicholas Courtney předvedl, že je víc než jen muž kamené tváře.

plakát

Doctor Who - Season 6 (1968) (série) 

100 % The Dominators - Vynikající epizoda v níž mi chybělo jen bližší seznámení s hlavními záporáky. Na pohled je to fascinující rasa, se kterou měl i Doctor těžké pořízení. Kdyby je někdy v budoucnosti ještě potkal, vůbec by mi to nevadilo. Jejich bojoví roboti - The Quarks mají ovšem do děsivosti pořádně daleko. 90 % The Mind Robber - Podobných příběhů jsem už pár viděl, takže cením jakoukoliv originalitu. Tady mě zaujalo, s jakou lehkostí se ona hravá atmosféra nepozorovaně měnila v syrově děsivou. 100 % The Invasion - Vrací se Brigadier Lethbridge-Stewart, poprvé se představuje UNIT a Cybermani potřetí útočí na Zemi, tentokrát ve velkém stylu. Tohle nemůže být nic jiného než vrchol šesté sezóny. 70 % The Krotons - Nápad dobrý, zpracování nebylo dobré. Dojmu hodně uškodili nemotorní roboti, kteří vypadali zastarale i na šedesátá léta. S větší snahou a bohatším rozpočtem mohla být z téhle epizody další klasika, jenže bohužel. 100 % The Seeds of Death - Jestli jsem říkal o The Invasion že je to vrchol šesté série, tak tahle epizoda patří k vrcholům celého druhého Doctora. Je na ní perfektní všechno, od prostředí, postavy, záporáky až po zápletku. 90 % The Space Pirates - Pro tuhle epizodu mám slabost, protože je neodolatelně pulpová a krásně braková. Název to koneckonců sám naznačuje. Škoda že se většina dílů poztrácela. Naštěstí jde o poslední epizodu v celkém seriálu, v níž nějaký díl chybí. 90 % The War Games - Reálně bych dal spíše 80 %, ale poslední díl pochopitelně dojem vylepšil, protože konečně prohloubil tolik opomíjenou mytologii a poodhalil závoj tajemství obestírající Doctora. Díky tomu že je to poslední černobílá epizoda nejde jen o pomyslný, ale i o faktický přelom seriálu.

plakát

Doctor Who - Season 5 (1967) (série) 

100 % The Tomb of the Cybermen - První Doctor se nejčastěji utkával s Dáleky a ten druhý s Cybermany. Zatím se představili jen jako nelítostní a urputní vojáci, ale tady se ukáže, že jsou schopní i úskoků a jemné manipulace.  80 % The Abominable Snowmen - Podle názvu jsem si myslel, že půjde o trochu něco jiného, respektive že se poprvé ukážou nepřátelé, se kterými se utkala jedna z pozdějších inkarnací Doctora. To se sice stalo, ale nevypadali tak, jak jsem doufal. Chytlavé prostředí mi to mírné zklamání vynahradilo. 100 % The Ice Warriors - Pátá série je našlapaná ikonickými záporáky. Tady se poprvé představuje rasa, která je pro mě osobně děsivější než Dálekové. Bohužel i když se to nezdá, seriál záporáky recykluje jen velice zřídka kdy. Tihle se objevili celkem šestkrát (plus třikrát se mihli), což z nich dělá ty častější. 90 % - The Enemy of the World - Po Williamu Hartnellovi si zahrál dvojroli i Patrick Troughton. Dostal k tomu lepší příběh a podstatně lepší postavu. Zasazení do blízké budoucnosti ji dává punc naléhavosti a realističnosti. Definitivní (?) konec Salamandera mě trochu zklamal, protože tenhle záporák mohl posádku TARDIS ještě několikrát potrápit. 90 % The Web of Fear - Další dobrodružství s mechanickými yeti a Velkou inteligencí. Škoda jen, že se představuje na dlouho naposledy. Poprvé se ovšem představuje Brigadier Lethbridge-Stewart, a ten v seriálu nějakou dobu vydrží. 100 % Fury from the Deep - Výborná epizoda s několika téměř hororovými scénami a bohužel nevyužitým protivníkem. Z páté série se ztratila téměř polovina dílů a myslím, že žádné epizodě to neuškodilo tolik, jako téhle. 100 % The Wheel in Space - Přetlačovaná ve vesmíru, aneb když vyhodíš Cybermany dveřmi, vrátí se ti oknem. Přichází Zoe Heriot, jedna z výraznějších Doctorových společníků.

plakát

Studený jak kámen (1991) 

Craig R. Baxley si na přelomu osmdesátek a devadesátek jel svou osobní trilogii, v níž se pokoušel udělat z namakaných hovad akční hvězdy. Action Jackson neuspěl, Temný Anděl uspěl a Stone Cold naopak uspěl až moc, protože způsobil, že Brian Bosworth vypadal jako ucházející herec. Pochopitelně to byla jen náhoda, protože po tomhle jediném kvalitním kusu zamířila jeho kariéra strmě dolů, a on sám zmizel kdesi ve stokách Hollywoodu. Naštěstí po něm zůstal tenhle malý kult s luxusní závěrečnou přestřelkou a skvělým Lancem Henriksenem.

plakát

Zóna zájmu (2023) 

Pokud víte o holokaustu opravdu hodně, nebo naopak prakticky nic, tak na Vás Zóna zájmu nejspíš moc nezapůsobí. Film nic nevysvětluje, nic neukazuje, ani nejde divákovi naproti. Znalci problematiky německé továrny na smrt si můžou zasazovat viděné do kontextu, ti neobeznámení pak budou sledovat očividně dobře postavenou rodinku, která vede občas banální, občas nesrozumitelné rozhovory. Naopak ti kteří mají o Osvětimi povrchní znalosti - a ideálně tam nikdy nebyli, můžou být uhranutí peklem odehrávajícím se za zdí, a bohorovostí Hössových. Pro mě byl tenhle příběh moc odosobněný a příliš banální. Němci zblblí nacistickou ideologií sice měli city a morálku, ale životy židů, slovanů a jiných méněcených ras jim byly ukradené, a jejich vraždění si nebrali osobně. Tohle všechno vím, a film mi to říkat nemusel. Bohužel mi nic jiného nesdělil. Takže režie, herci a hudba jsou fajn, ale sílu výpovědi a atmosféru si musím hledat jinde.