zigíš

Hezky nasnímaný i nazvučený road trip čtyř novinářů Spojenými státy v neklidu a (hlavně) ve zbrani. Osobní konverzační momenty střídají dramatické dojemné a beze slov (taky se hodně fotí). A čím jsme blíže cíli (hlavní město) atmosféra houstne. Bohužel bez kontextu a ke konci mě už i ty postavy lezly na nervy (ne moc, ale stejně). Film co po závěrečných titulcích chvilku rezonuje ale za měsíc si sotva vzpomenu. Dost možná nejslabší Garland.

Nemýlím li se v pořadí čtvrtá verze dobrodružství Toma Ripleyho v prohnilém světě zhýralých milionářských dítek. A snad i ta nejlepší. Dílem precizní Zaillianovi vize (od vedení herců, přes výpravu až po nápaditou adaptaci dnes již klasické látky) dílem dechberoucí Elswitovi formy. Té vizuelní doslova opulentnosti, chce se říct. Reklamy na Itálii, kde z ní na tuti skáčou metr dvacet! Ano, s logikou si příběh rozumí málokdy (všichni fotí, ale na fotky tam nikdo nekouká), Tom u každého podvůdku nebo vraždy udělá spoustu chyb a pokaždé se z nich elegantně vylže. Ale pokud se přes tyto drobné vady na kráse divák přenese -a mě se to povedlo- odměnou mu je sedm hodin zábavy s fascinujícím noirovým charakterem. Amorálním hajzlíkem co poťouchle nastavuje zrcadlo prázdnotě boháčů. Zkouknuto za dva dny a druhou řadou bych nepohrdnul. Ale jak znám Netflix kvalitní věci zařízne (Mindhunter) a prachy dá zas Zacku Snyderovi. Chjo.

Dvěstěpadesát let starý kostelík někde na americkým vidlákově, minulostí zlomený kňez a mladá mamina v očekávání (jak dítěte, tak chmur budoucnosti). Její manžel ekologický aktivista v depresích ze stavu světa a ještě dvě tři postavy do počtu (nebo na zalidnění tohoto mikroverza). A pod tím všedným až nudným maloměstským povrchem to hezky dramaticky probublává. Poučen z předchozích mistrových prací jsem nic nezjišťoval. Stačilo uznalé pokyvování stran americké kritiky. A dobře jsem udělal. A taky uznale pokyvoval, jak nad parádním scénářem, tak strohou přesto vynalézavou režií. Silný zážitek. Schrader pořád umí!