InJo

Bezchybná parodie na dokumenty o zhýralých celebritách.

"Jsem vegetariánka, ale uvažuji o veganství." - "Já jsem ultravegan. Nejím nic, co vrhá stín."

Poněkud rozvleklá, ale naprosto skvěle zakončená epizoda!

"Přestaňte mi Lízu furt předhazovat, nedotáhla to o moc dál než já." - "Je prezidentkou Spojených států!"___ "Co se to s Čínou stalo, bývala s ní sranda..." - "Čína být pořád sranda!"

"...a skončí to sexem!"

"Simpsone, nerad vás ruším při jídle, ale vy jíte pořád."

Pan Burns: "Kde je ta příšera, sude, za co vás platím?!" - Homer: "Za práci v elektrárně." - školník Willy: "Mně neplatíte vůbec!" - prof. Frinck: "A mě jste unesl!"

"Jsem Rupert Murdock, miliardářský tyran."

"Lou, namaž mu oči slznym plynem." - "Namaž? Já myslela, že je to sprej...?" - "Jí taky, Lou."

Takhle nějak mohl vypadat poslední akt Sněženek a machrů, kdyby je točil Gaspar Noé. :-) Tentokrát žádné nesnesitelné explicitní násilí (z hasičáku ve Zvráceném mam dodnes lehké trauma), detailní záběry ejakulace (Love) a další podobné Noého typické šokantní chuťovky. A vlastně ani žádné (hlubší) významy. "Pouze" atmosféra. Zpočátku střídavě poklidná (představovací monology a dialogy) a opojná (choreograficky úžasné úvodní jednozáběrové taneční číslo, které chci co nejdříve vidět znovu), zhruba od poloviny čím dál tím více vyšinutá, halucinogenní, hororová, celkově po všech stránkách nepříjemná. "Rudé" finále s totálně "vykloubenou" kamerou už evokuje doslova peklo. Totální filmový trip, na který není snadné se dívat (natož, aby ho snad dokonce někdo chtěl zažít na vlastní kůži). Nevzpomínám si, kdy naposled jsem viděl film, jenž by tak nekompromisně a přitom neškolometsky svým vyzněním odrazoval od braní drog. Noého je snadné osočovat z (vy)užívání samoúčelných a prvoplánových "uměleckých" propriet (závěrečné titulky na začátku filmu), ale já osobně mu nedokážu nepřiznat vysoce osobitý a specifický styl a obvykle i dotažené (někdy až přetažené) autorské vize. 70 %