RumbleFish

Snad jediný film, do kterého se hodí Maguire. Velmi citlivý a jemný snímek, který, dle mého názoru, se zastavil přesně na hranici od laciného kýče. Dále výborná režie a Caine, vše dohromady na mě prostě působí a já se rád nechám dojmout...

Tímto snímkem již ukázal Aronofsky svou vyzrálost a jedinečný talent pro vizualitu. Ta je především ve třetí dějové a časové linii naprosto jedinečná. K tomu plno symbolů, dobrý děj a myšlenka hledání nesmrtelnosti a vůbec existenciální nádech. I na tupce toto dílo musí působit tím, jak je natočeno, lidé s vyšším intelektem pak mohou hledat s vědomím, že krása spočívá právě v onom hledání, nikoli nalezení...

Nejlepší film, který jsem viděl. Skvělý Mastroianni, výtečná kamera, úžasné hudební sekvence, prolínání reality a vzpomínek... Existenciální myšlenky poletují v atmosféře plné nelaciné poetiky a symboliky... Film? Nikoliv! Umělecké dílo.

Asi nejlepší sci-fi s inteligentním scénářem, Gilliamovým rukopisem a skvělým Willisem (zdárně sekundují Pitt a Stowe) Cestování v čase, scény v blázinci, až detektivní zápletka, místy výborně odlehčené...a především tento film zraje jako víno. Co chtít více.

Za zvuků mistra Händela divoké milování sprcha sníh dítě s panenkou z okna padá umírá černobíle úžas v očích mých Za pohřebního průvodu nastává žal a léčení bolavých duší co bude dál snad jen ďábel tuší zatím se v temném lese zvaném ráj na vrcholu pyramidy vyhřívá spolu s otazníkem a srnkou v těle matky pohřbené zaživa Za hluboké noci na zem žaludy padají tu ráno dostává se k moci a liška ohlašuje chos v mokrém kapradí Za divokých hromů smrt mučedníků chtíč a mastrubace k tomu desítky ruk dvě bílá těla u magického stromu duševní choroba lásku střídá zvláštní to něha a noha provrtaná zde už je místo snad jen pro satana tak v úkrytu pod kořeny zabitý pták kolem mlha a ustřihlý poštěvák Za zvuků mistra Händela liška havran a srnka jsou tu zase dál už pouze čirá prázdnota a úsměv seržanta Eliase... (special thanks to Lars von Trier)