blixadovan

V roce 1998 byl tento snímek uveden v Karlových Varech na 33. ročníku MFF pod českým názvem "Láska je tlustá žena".

Ošklivé kačátko Cameron Diaz v roli sexy kočičky? Tak to jdu na casting na Rockyho 74! Ne, vážně, tahle herečka skutečně nemá kousíček sex-appealu a ani charismatu. Nejen z tohoto důvodu film nemůže fungovat, je to zfilmovaný kýč a balast

Tento seriál nemá smysl sledovat jinak než v původním znění, protože jednou z jeho hlavních devíz jsou slovní hříčky a slovní komika a to by asi v českém dabingu těžko fungovalo. Každá epizoda má dokonalou stavbu, ví odkud a kam jde a každá věta má svůj smysl. Musím se přidat k většině a rovněž vyzdvihnout postavu Barneyho, která je neuvěřitelně vtipně napsaná a zahraná. Řekl bych, že seriál je "awesome" a jistě se stane "legendary", ovšem takhle napsané to nezní (to je jak s tím českým dabingem). A mimochodem, že je Codie Smulders ta nejšmrncovnější seriálová herečka od dob Marie Rosůlkové?

Jsem velmi spokojený, po ukrutně nudném Pavlu Andělovi přišla vtipná, pohotová moderátorka, která má přehled o kulturním dění (nebo je alespoň výborně připravená) a je schopná klást smysluplné otázky. Jediné, co bych vytknul stejně jako Hotelu Insomnia, je asi zbytečně velké množství hostů, kteří nedostanou potřebný (nebo zasloužený) prostor.

Tvorbu Jiřího Havelky jsem měl vždycky rád, stejně tak jeho pohotovost a schopnost improvizace. Obojí dokázal přinést i do tohoto pořadu. Domnívám se však, že je v pořadu někdy zbytečně moc hostů a nedostávají moc prostoru, tedy kvantita na úkor kvality (naposled kupříkladu vynikající WWW hráli pouze dva tracky!). Fakt je ale ten, že to, co je on schopen dostat z hosta na deset minut, páčil Pavel Anděl celý pořad, a někdy ani nevypáčil.

Byl jsem velmi nemile překvapen, jakým způsobem byli někteří lidé schopni uvažovat ještě v roce 1989 (byť v nějakém severním státě Spojených států), taková koncentrace tuposti, předsudků, zbabělosti a především lidské hlouposti se jen tak nevidí. Film samotný byl vyprávěn citlivě a graduoval do poměrně očekávatelného finále. Hezky se tady “vyřádily" krásná Charlize Theron a Francis McDormand. Jistě že zde bylo přítomno množství klišé, ale v míře skousnutelné a nerušící. Příjemné překvapení na televizní obrazovce

Že toto pokračování nebude mít takovou šťávu jako díl první, mi bylo jasné, ale že to bude taková snůška banalit, to jsem skutečně nečekal. Příběh je hodně upoceně překonstruovaný, že to nelze brát ani s jistou mírou nadsázky. Sharon Stone se celou dobu filmu tváří jako by měla zavedený tampón velikosti XXL. Hlavní hrdina, psychiatr, vypadá jako by neuměl počítat do sedmi a to měl hrát uznávaného a charismatického psychiatra? Hvězdička navíc za scénku v bazénu :-)

Režisér Tomáš Mašín ukázal většině českých režisérů jak se točí filmy. Připravenost, vize, kvalitní scénář, obrazové zpracování filmu. Naprosto přesně vystihl atmosféru oněch tří let nejen v životě jednoho rodícího se levicového intelektuála, ale celé společnosti. Kryštof Hádek do role dobře pasoval, floutek s mladických výrazem, nezbytnou cigaretkou v puse. Jediné, co mi uniklo, byl důvod obsazení druhé hlavní role a role kamaráda-malíře polskými herci, kteří museli být předabováni. Nepřišli mi až tak charismatičtí a nenahraditelní, aby to nemohli hrát čeští herci, roumněj bez nutnosti dabingu. Nic proti polským hercům, ale když jsou stejně předabováni, trochu to ztrácí smysl.

Pozoruhodný příběh. O tom, že film je založen na skutečné události, není třeba spekulovat, takových vývojových anomálií muselo být v minulosti mnoho, leč tyto osoby byly ale patřičně uschovávány před zraky veřejnosti. Světě div se, podobné tendence přetrvávaly do doby nedávno minulé a v menší míře přetrvávají dodnes. Zpět k filmu, vizuálně i lidsky hluboce působivý snímek, jen jsem se místy nachytal v nedbalkách, jinými slovy - ke konci už trošku nudil.

Kdyby na tom byla tuzemská kinematografie tak, jak je na tom libovolná skandinávská...bylo by prostě na co koukat bez pocitů trapnosti a bez vzniku husí kůže. Tento snímek je kvalitativně vzdálený jakémukoliv českému filmu z posledních pěti let asi tak, jako má daleko Marianne k ženě, kterou by doma člověk mohl mít déle než půl hodiny. Gejzír ironie, humoru, jemných groteskních scének (vypíchnul bych ty v bazénu při první návštěvě Tronda) a hereckého minimalismu (Trond). Díky za tip, kámo.