bolan

Lehce přihlouplá komedie s holkama, co mají potetovaný levý prso a neustále se mezi sebou rvou. Když si to necháš ujít, nic se nestane.

Poměrně vyměklý exploiťák z japonského studia Tōei.

Jsou tam nacisti, nahatý ženský a je to stupidní, takže film splňuje všechny atributy Nazisploitation, přesto bych ho do tohoto ranku neházel. Je to tak strašně podivnej film, že vůbec nevím kam s ním a co si o něm myslet, nicméně musím přiznat, že jsem se celkem bavil.

V mučeníčku byli Japonci vždycky nadčasoví.

Výborné japonské pinku eiga, které se odehrává kolem jedné submisivní kopretinky, co se nechá týrat stupidníma macho týpkama. Dějově se toho ve filmu moc neděje, což je dobře, protože na naivním příběhu padá spousta slušných japonských sexploiterů.

Laura Gemser se celou kariéru zahazovala černou Emanuellou a přitom by mohla hrát v nějakym hezkym pornu, kde se moc nemluví.

Ten konec je jak z Popelky, jinak soft nunsploitation se všemi nešvary co k žánru patří.

Na rok 1969 celkem divoké a kupodivu lehce sofistikovanější než většina následovníků tohoto podivného subžánru.

Japoncům sluší látka která není scénáristicky příliš složitá, takže tento jednoduchý příběh stockholmského syndromu jim vyšel. Nemalou zásluhu na tom má i tehdejší švédská hvězdička exploitačních filmů Christina Lindberg.

Joe D'Amato: Pojeďme si zašukat na nějaký ostrov a já z toho sestříhám 4 filmy.