Mr.Yedla

Jsou tři dny po volbách do poslanecké sněmovny České republiky. Aktuálnost tohoto dílu je naprosto zřejmá. Jednoduchost, primitivnost a bezhlavá, sprostá kritika ostatních vítězí.

If you like piňa colaaaaaaada.

Nojo, roste nám tady nejlepší český seriál. Skvělé obsazení, scénář, režie, hudba. Přechody mezi sny a "skutečností" jsou perfektní a moc se těším, jak se seriál vyvine.

Tvůrci seriálu mají nás diváky rádi a proto nám zachránili sluch Čajovnou během titulků. Ostatně tohle poukazuje na absurditu doby, kdy tyto skvosty byly zakazovány a lidé mohli chodit tak leda na Míšu Davida.

Je smutné, kolik lidí ten film nepochopilo nebo jsou příliš velcí pokrytci, aby uznali jeho trefnost a pravdivost. Ona se totiž kritika české nátury u neomylných Čechů příliš nenosí.

Neskutečně silná věc se skvělými hereckými výkony snad od všech zúčastněných herců. Nechápu, že mi takový skvost celou dobu unikal. S klidem v srdci můžu prohlásit, že toto je nejlepší sociální drama, které jsem kdy viděl.

Tohle bych pustil všem debilům než vyrazí na nějakou idiotskou demonstraci.

Víme, že vynikající herecké výkony + skvělá režie a scénář = vynikající film. Je to asi jediná matematika, kterou jsem pochopil na poprvé. Ekvivalentem této rovnice je: Keaton, Norton, Stone + Iňárritu = Birdman. Birdman je filmem, který jsem bohužel kvůli zdejšímu hodnocení dlouho odkládal, ale naštěstí jsem neudělal osudovou chybu a nezapomněl na něj. Stále se snažím přijít na to, co bych z filmu vyzdvihl úplně nejvíc, ale stejně jako Riggan Thompson se i všechny komponenty tohoto snímku vznášejí ve snových oblacích. Tohle je nepovrchní film o povrchním člověku, kterému záleží na tom, co si o něm lidé myslí a přitom je mu to úplně jedno. Klaním se všem, co mají na tomhle skvělém snímku svůj podíl.

Mám rád představení z Arény. Například představení S nadějí i bez ní pro mě bylo asi nejsilnějším zážitkem z mé čerstvé pozice divadelního diváka, ale tato hra mě prostě za srdce nechytla. Tahle parodie na Višňový sad postrádala něco, čím by se mi vryla do paměti, a tak bohužel po třech letech opravdu jen těžko lovím nějaké konkrétní vzpomínky. Přesto se hraje i nyní, takže budu asi pouze výjimkou.

Některé skeče jsou slabší, ale většinou jsem na konci reagoval klasický: "No néééééé!" poté následovalo pět minut smíchu. Měl bych přestat hulit.