IBBY

...jedním slovem (nebo raději dvěma): velmi nepovedené...

...časosběrný dokument - moje láska....sebereflexe...úvahy o příčinách a následcích...hledání místa v životě...procházíme tím všichni a jaká škoda že se na sebe nemůžeme podívat po 20ti letech cizíma očima...

...a musím přiznat že kouzlo "Dvou písařů" jsem objevila v podstatě až při reprízování před několika lety...k některému druhu humoru je zřejmě potřeba dorůst...(a zklidnit se?!)

...ovšem pouze řady s W. Petersenem...nejsem jeho výhradní obdivovatelka ale tady odvedl naprosto výbornou práci...jeho postava má intelekt charisma vyrovnanost i potřebnou dávku tajemství...dobře napsaná a skvěle zahraná role podtržená proměnlivostí tváře... ...o pozdějším propadu seriálu netřeba mluvit...jako všechno i dobrý serial má mít konec aby se nestal jen stínem vlastní úspěšnosti...snad jen návrat Jorji Fox mě občas přinutí se dívat, ostatní role jsou už jen karikatury těch původních...bohužel...

...bohužel (nebo bohudík?) jsem nečetla předlohu a tak jsou myslím 3* tak akorát...nemám s čím srovnávat a pokud bych to brala jako film "bez minulosti" je to průměr...zdálo se mi že přechod od truchlící a bezradné vdovy k dámičce z lepší společnosti byl dost náhlý...nepropracovaný...stejně tak jako přechod od přehnaně úslužného šoféra k chlapáckému tvrďákovi...a samozřejmě konec-nekonec...přes výtečné herectví filmařský průměr...

...nemám nijak zvlášť v oblibě komedie (především ty současné) a z různých (reality)show se mi děla nanic...z improvizace na mě jdou mrákoty v očekávání trapností a navíc chci svůj čas trávit smysluplně tudíž co nejméně u televize a přesto dávám téhle partičce za 4...zcela náhodný objev se změnil v cílené sledování...Sokol naprosto brilantní...Chmela nečekaně dobrý a od S.a G. už víme co čekat ...improvizace na úrovni kterou bych v TV nečekala...

...ach jo...zase jednou velké očekávání a stonásobně velké zklamání...to "podobenství" v podtitulu je celý kámen úrazu...kde je příběh? kde je život? Malickovi trvalo dvě hodiny aby nám ukázal cestu ke smíření se s Bohem...se sebou samými...s rodinou a se světem vůbec ale cestu velmi klopotnou...v první fázi jsou to jen obrazy podobenství a málo rozkryté náznaky dramatu...pak přichází příběh...velmi útržkovitý...v náznacích a bez filmařské fantazie...napřed jí bylo mnoho pak se vytratila...i tak jsem doufala že konec se ponese ve vyprávěcím duchu...ale kdepak...opět tápání ve tmě...velkolepé obrazy a jinotaje a symboly a závěrečné poselství světu - jak jinak než odpusťte Bohu že vás zkouší smiřte se s ním a skrze něj i se sebou - velmi jednoduché a pro mě jako ateistu i zavádějící...obávám se že téma bylo opravdu s velkým T...traumata z dětství nás dokáží hodně poznamenat a trvale...ale proč to sdělovat tak nesrozumitelně a komplikovaně?...Malick nás pozval k sobě domů ale nakonec nás nechal stát před pootevřenými dveřmi a my se mohli jen dohadovat jak to u něj vlastně vypadá...P.S a moje poselství Americe? přestaňte už prosím s těmi citacemi z Joba nebo se z nich stanou reklamní slogany...

...lehký zmatek v hlavě...lehké zklamání...pro mě tam toho Woodyho bylo málo stejně jako pro herce možností pořádně si zahrát...čekala jsem větší propast mezi jižním temperamentem a chladnou Amerikou...barvitější střety mezi strohou Vicky a bohémským světem (včetně Cristiny)...prostě víc emocí...taková lehká letní konverzačka jako by snad ani o nic nešlo natož o propletené vztahy...životní zvraty a zmatky v hlavě...ten jediný mám teď já a řeším otázku co mi sakra nedošlo že se moje hodnocení liší tak diametrálně od hodnocení těch se kterými se většinou vezu na stejné vlně...ta jedna * je totiž za Scarlett a Javiera...

...v tomhle případě boduje Chytilová ať se nám to líbí nebo ne...tak rozdílné hodnocení svědčí ne tak o kvalitě filmu ale kvalitě režiséra (což ovšem neznamená že ta je stabilní)...jedni tak druzí onak...jedni hledají TU Chytilovou v každém jejím filmu druzí lámou hůl nad každým jejím novým filmem...každopádně na sebe tato dáma nedá zapomenout...mimochodem...u mě za tři snad jen pro matku a syna K....jejich herectví mě baví...

...časosběrný dokument mám opravdu ráda ale ono se to musí asi vzít za jiný konec...rozhodně nesouhlasím s těmi kdo tu hovoří o zoufalstvi a hloupých řečech...tedy pánové s prominutím ale všichni a věřte mi že opravdu všichni vedeme ve svých komunitách hloupé řeči (samozřejmě pro ty kdo k dané komunitě - sociální rodinné věkové atd - nepatří)...pokud si tedy na něco nehrajem... ...nejsem feministka ale ani ženská co přijme přidělenou roli...jen vím že tyhle problémy a třeba i v mužském provedení má kolem třicítky kde kdo... ...jen způsob nebyl nejlepší...možná proto že se "holky" znaly...chyběl odstup - nadhled -a emoce zůčastněných...ony se pořád hlídaly pořád se poslouchaly a jen trošku poodkryly co v nich opravdu je...dobrý námět ale tak trochu hluchý a slepý výsledek...