Brylin

Jestli jsem první část Hobita charakterizoval slovy: "Trochu nastavovaná, ale pořád zatraceně dobrá kaše", musím u dvojky říci: nastavovaná kaše ucházející chuti. A ucházející je pro Petera Jacksona málo. Sám si položil laťku tak vysoko, že ji nemůže podlézat. Šmakova poušť ubíhá místy nezáživně, povrchně a navíc mě dost iritují naprosto neuvěřitelné náhody a nevyrovnané momenty jednotlivých postav. Trpaslíci jsou někdy neohrabaně roztomilí, někdy rambovsky dokonalí zabijáci skřetů. Na druhou stranu nelze ovšem pominout tradičně dobré režijní vedení, poetiku Středozemě skrz krásné záběry i některé velmi podařené scény jako například odmaskování zla v dost zajímavé Gandalfově dějové linii. Celkově ovšem druhý díl Hobita na čtyři hvězdy nedosáhne - hodnotím třemi.

Jean Gabin v roli šité na míru - v roli tvrdého statkáře, jehož rodina se zapletla s překupníky drog. Ne nadarmo se říká, že špinavé prádlo se má prát doma - a statkář ze staré školy se této okřídlené věty do puntíku drží. Příběh má spád a na konci si řeknete, že ač s jeho metodami v lecčems nesouhlasíte, stejně je to frajer. Výborně napsané i natočené, a tudíž pěkné čtyři hvězdičky.

Jedenáctiletá Skunk natvrdo vkročila do světa dospělých, který dosud nepoznala na vlastní kůži. Do světa v němž téměř nechcete žít - byť je to evropská realita jednadvacátého století. Do světa, kde musí čelit násilí, nedorozuměním, vztahovým komplikacím, setkává se se sexem, šikanou i smrtí a dětství se zdá náhle tak vzdálené. Skvělé herecké výkony (zejména Eloise Laurence) i technicky bezvadné provedení si Vás získají a zesilují přitažlivost filmu. Zaujal mě i soundtrack - optimistická nota snímku prospívá. Vytknul bych možná jen přílišnou koncentraci zla, ale děkuji za závěr. Silný zážitek a čtyři a půl hvězdy v hodnocení.

Převažující pocit z Kmotra je bohužel lehké zklamání. Příběh sice rozkrývá základní mechanismy organizovaného rozkrádání státu, ale je příliš polopatický, bez působivosti či soudržné atmosféry. Ne úplně přesvědčivé jsou i herecké výkony hlavní dvojice protivníků, i Vetchý byl místy gumový jakoby dětský, svůj podíl na tom mají určitě i někdy naivní dialogy. Kladně nicméně hodnotím řemeslnou stránku snímku, pár zdařilých fórů a hlavně morální apel. Slabší tři hvězdičky.

Emotivnost a tlak na city jdou lehce za hranu objektivity. Dokument Silvie Symákové nicméně rozpoutal (konečně) takovou společenskou debatu a mediální smršť, ze se politici předhání s návrhy zákonů, které by fenoménu předváděcích akcí dodaly důstojný rámec a zamezily praktikám objevujícím se v tomto filmu. Přikláním se tedy ke čtyřem hvězdičkám.

Zdařilý cestopisný dokument z dílny Igora Chauna. Jelikož jsem měl tu čest pobýt v Indii 3 týdny a navštívit většinu z popisovaných míst, musím ocenit autenticitu prvních dvou dílů. Měl jsem de facto totožné pocity a pozorování - Chaun neukazuje stránku z brožurky ministerstva turistiky, ale tvrdou realitu života turisty v Indii. Třetí díl se více věnuje budhismu a jsou z něj patrné autorovy sympatie k tomuto náboženství. Na hraně tří a čtyř hvězdiček, přikláním se ovšem k vyššímu ohodnocení .

Mistr šoku, kontroverze a provokace - Sacha Baron Cohen - se tentokrát představuje jako avantgardní rakouský gay pokoušející se prorazit v Hollywoodu. Snímek podpořený jako obvykle reklamní kampaní překračující obvyklé meze tentokrát příliš nebaví, je to prázdná exhibice, Cohenova one man show zaujme pouze posunutou hranicí vkusu a trapnosti a vynikajícími kostýmy. Přes některé geniální záblesky film na tři hvězdičky nedosáhne.

V rámci žánru a Scoobyho příběhů jde určitě o nadprůměrnou podívanou, zajímavý příběh s mnoha strašidelnými momenty - vycházím z reakcí 7-leté dcery, ne mých ;-) a slušným tempem. Slabší tři hvězdičky.

Špičkové scény kung-fu soubojů jsou hlavním magnetem tohoto snímku - Jackie Chan je opravdu vynikající bojovník i choreograf. I když je příběh slabý, je stále o poznání pokročilejší než dřívější Chanovi filmy, i humor je snesitelnější. Na pomezí třech a čtyřech hvězd.

Výborná studie hierarchie, strachu, opojení mocí a jejich následků v prostředí armádního vězení. Sidney Lumet skvěle zachycuje vývoj pěti značně odlišných charakterů pod žhavým saharským sluncem a nátlakem velitele a jeho horlivého seržanta. K přesvědčivosti filmu přispívá herecký výkon všech hlavních představitelů (osobně bych vyzdvihl Harry Anrewse), zajímavá kamera Oswalda Morrise a hlavně sevřený scénář dle divadelní hry Ray Rigbyho. Britský spisovatel vycházel ze své osobní zkušenosti z druhé světové války, kdy v podobném táboře zažil lámání charakterů pomocí fyzické i psychické šikany. Výsledkem je skvělý film srovnatelný se slavným Lumetovým snímkem 12 rozhněvaných mužů. Na pomezí čtyř a pěti hvězdiček.