jitullaa

Pamatuji si dobu, kdy jsem chodila každý týden do půjčovny VHSek na našem sídlišti s otázkou: Vyšla už prosím vás neuvěřitelná cesta 2? Jako malá jsem ten film zbožňovala a vydržela se na něj koukat i dva týdny v kuse. Proto můj názor na něj v žádném případě nemůže být objektivní. Ten film prostě miluju a myslím, že nejedno oko zarytého pejskaře (či milovníků koček) nezůstane suché a po skončení půjdou zkontrolovat pelíšek svého zvířecího miláčka.

Muži v naději krycí název Ženy v pokušení 2. Samotný film se dá shrnout třemi slovy: sex, absurdita, naděje. Komedie je to, co čeští filmaři umí nejlépe a Muži v naději jsou toho důkazem. Jde o přímočarou českou komedii protkanou sexem, nevěrou a občas nečekanými změnami směru. Pokud nepřemýšlíte nad filosofickou hloubkou výroku: nevěra je prospěšná pro vztah, film si jednoznačně užijete. Macháčkovo podání ťulpase Ondřeje je takové Macháčkovské (kdo má jeho styl rád přijde si na své) k tomu Bolek Polívka jako třiašedesátiletý tchán, který svého vlastního zetě nabádá k nevěře, a máte o zábavu postaráno. Ano některé vtipy nejsou nijak světaborné, ale zasmějete se. A kdo ne, je starý morous. Celý film se dá přirovnat ke hře muži proti ženám, zpočátku jasně vedou muži, pak ale ženy vrátí svůj úder a zhruba v polovině je stav 1:1 a souboj je napínavý až do poslední vteřiny. Pokud chcete znát vítěze neseďte doma a utíkejte do kina.

Digitální pohádka o digitálním království, kde digitální princ z království reálného světa spolu s princeznou z království za devatero terabyty chtějí zachránit stvořitele toho všeho, jenž věří, že se vše dá změnit větou "Je mi to líto." Zmíněné království sužuje diktatura "té špatné" poloviny stvořitele posedlé pojmem dokonalosti. Ač se to nezdá film má solidní filosofické myšlenky (obzvláště v pasážích polemizujících o tom,co je to dokonalost, těch je ale jako šafránu) a není tak plytký, jak to napoprvé vypadá. Scénář je čitelný a klasický, hlavním motorem je vztah otce a syna, kterému bohužel chybí jakékoli emoce, nezachrání to ani kratičké flashbacky v samotném závěru. Sam Flynn je jako zázračné dítě, na nic se neptá a improvizuje. Vizuální stránka filmu je propracovaná do nejmenších detailů - tváře programů bez výrazu, design uniforem, dopravní prostředky, světelné paprsky, disky... Film jako celek působí celistvě a statečně překonává všechny překážky na cestě k závěrečným titulkům. Mohl by však jít více do hloubky.