Kimon

Tento dětský, nebo chcete-li, rodinný snímek jsem objednal v Levných knihách a prozatím ještě neviděl. Možná ho ani neuvidím hned, ale počkám až do doby, kdy budu moci na něj kouknout spolu s vnoučaty. Ještě nemají ten správný věk. :-) Za normálních okolností bych tento jistě krásný snímek mého oblíbeného Lasse Hallströma nekomentoval, ale přiměl mě k tomu komentář Zmiu. Myslím, že není třeba v případě dětských filmů určených opravdu jen dětem, či méně odrostlé mládeži, ponechávat původní znění. V případě anglického jazyka, který se děti učí i na Základních školách bych to snad ještě pochopil, ale v případě jazyka švédského to považuji za naprosto nevhodné a zbytečné. Děti mají problém číst dostatečně rychle ve svém vlastním mateřském jazyce a zcela určitě je pro ně vhodnější CZ dabing než CZ titulky. Nedovedu si představit, jak louskají rychle se měnící titulky. Odrostlejší Zmiu bych doporučil koukat na něco, co je pro její věk vhodnější.

Korupce, vydírání a vraždy ve vysoké politice, tohle vše existovalo v politice už v dobách Angeliky – markýzy du Plessis, existuje dnes a bude i po nás. Víme o tom, a nechceme s tím mít nic společného, pokud nás ale vlastní ctižádostivost a naši vlivní "přítelíčkové" do těchto výkalů nezatáhnou. Obchodník Xavier Marechal měl to štěstí/smůlu, že jeho kontakty sahaly až do oblasti vyšší politiky a musel tedy počítat s jistými komplikacemi. Vyřešil je typicky delonovsky. Tak, je to divák očekává a vyžaduje. S galantností, nadhledem a obezřetně. Tentokrát mu to vyšlo. Ovšem pozor! Kočka nemá vždy osm životů! :-)

Velmi bych přivítal na DVD !!!!!

Matně vzpomínám na dávné časy, kdy ČT vysílala tento vynikající seriál a já se těšil na další díl už v okamžiku, kdy ten, který jsem sledoval ještě ani neskončil. Přál bych si ho po dlouhých letech vidět znovu, a tentokráte z DVD v kvalitnějším obrazovém podání, než tenkrát v rušeném analogovém vysílání snad ještě v čb. Nepohrdnul bych ani kvalitou digitálního vysílání TV ČT1 nebo TV ČT2. .... bez hloupých reklam!! :-) ...to bych neunesl ...

Pokud bych mohl srovnávat s podobným snímkem "Mise", jde v tomto případě o surovější a naturalističtější pojetí zpracování. Podobný námět najdete i ve snímku "Aguirre, hněv Boží" s Klausem Kinski v hlavní roli. Po zhlédnutí Černého roucha vás možná napadnou otázky: "Nebylo by lepší nezasahovat do přirozeného vývoje jednotlivých zapadnutých civilizací světa a nevnucovat jim náš způsob vidění světa? Přinášíme jim opravdu lepší život? ... Tyto otázky by si některé velmoci měli pokládat i v dnešní době.

Nemyslím, že kritika na adresu Martina Růžka a jeho ztvárnění role pana Voka je zde do takové míry oprávněná. Pravda je, že Růžek není Kopecký a jablko není hruška. Je otázka, do jaké míry je vhodné představovat stárnoucího (zdůrazňuji "stárnoucího") pana Voka jako humorem oplývajícího milovníka tak, jak ho (ještě mladého) trefně a nádherně herecky ztvárnil M. Kopecký ve Svatbách pana Voka. To by spíš mohli posoudit dnešní historikové znalí skutečných faktů o Petru Vokovi a ne běžní neznalí diváci. Jisté je ale jedno. Každý, kdo svůj mladý život prožije přebujarým a nevázaným způsobem pak na stará kolena dochází na to, co mu mládí nenapovědělo. Totiž na to, že život není jen to pozlátko a zábava, ale především zodpovědnost a všechno to, co se na ni váže. Takový člověk obvykle při všech těch svých známých z mládí zůstává na stáří sám a opuštěn. A na to dochází ve svém stáří i pan Petr Vok z Rožmberka. /Možná bylo chybou uvádět u tohoto titulu označení komedie. Zklamaná očekávání diváka pak vyvolávají neoprávněnou kritiku. Ale jiný žánr, kam tento film zařadit mě nenapadá./ (odkaz na komentář Monolog)

"Křižovatka osudů" – tak nějak by se měl jmenovat tento smutný, ale citem naplněný film. Křižovatka, na které se setkává hned několik smutných osudů, ... křižovatka, která dá každému z nich jiný směr, ... a konečně i křižovatka, která všechny ty osudy spojí. Je to film, který normálního nebo citlivějšího diváka osloví a také film, který by nenormální předůležití studení cynikové vidět raději neměli, protože cynikovi "nic nevysvětlíš" (viz komentář Rosomak). Nemusí být všechny filmy dějově nepředvídatelné a naprosto uvěřitelné (viz komentář DavidS). Vždyť osudy lidí jsou někdy tak prazvláštní a něco podobného se přece klidně může stát i tomu nejcyničtějšímu cynikovi. Co je na tom neuvěřitelného? Rád jsem věnoval 101 min svého volného času sledování tohoto příběhu a rád se na něj po čase opět podívám. PS: zde na ČSFD příliš časté a zneužívané slůvko "klišé" v hodnocení filmů není na místě. Slovník cizích slov uvádí pod výrazem "klišé" tento význam: zautomatizovaný nebo otřelý slovní obrat. Použít slovo "klišé" lze tedy např. při hodnocení slovních vyjádření politiků, ale evidentně ne v těchto případech. Používat příliš často slůvko "klišé" znamená, že dotyčný nemá dostatek jiných slovních vyjadřovacích schopností v českém jazyce. Hlavně, že umí EN a dává to dostatečně na obdiv.

O mužské ješitnosti a naivitě, a taky o tom, jak je Pericholová všechny utáhla na vařený nudli.

Poněkud odvážnější Kachyňovo vybočení ze směru své tvorby ještě z období "rozvíjejícího se" socialistického společenství, i když už na pokraji uvolnění a následného rozpadu. Nahota je ve filmu pojata spíše z pohledu uměleckého, a možná proto tedy tehdejší cenzurou i tolerována a zařazena do TV vysílání. Snímek kritizoval ve své době neupřímné a pokrytecké chování určitých vrstev ve společnosti v názorech na veřejnou výstavu aktů, a jistě je aktuální do velké míry i dnes. To pokrytectví se však neprojevuje pouze v hodnocení odkrývající nahoty, ale žije s námi stále v různých podobách např. v politice (jistě pane předsedo strany, máte pravdu), zaměstnání (šéfe, dovolte mi švestičky z mé zahrádky) a bude pronásledovat lidskou společnost zřejmě už navěky věků. Bohužel. Právě proto je tento starší snímek velmi aktuální i dnes. Na svou dobu byly svlékací scény mladých hereček opravdu odvážné, a řekl bych, že i do jisté míry zastiňovaly vlastní podtext filmu, tedy kritiku charakteru tehdejší společnosti, která se ostatně vlastně ani dnes nezměnila .... opět musím konstatovat, bohužel.

Co bych chtěl napsat, napsali zde již jiní. Proto se pouze uchýlím odkazem na komentáře CaptainNor, Charlosina, Kleopatra, atd. S těmi souhlasím a jdou mi z duše. Renč by měl víc přemýšlet nad tím, co točí, protože točit umí, ale odesílá své schopnosti do zatracení. Řekl bych i to, že by se měl i méně angažovat v politických kampaních a více věnovat něčemu hodnotnějšímu. On totiž na to má.