Lish84

Akční poloze lze její prostoduchost snadno prominout, protože nadupanost akčních scén to bohatě vynahrazuje. Lehká přitaženost za vlasy zprvu nevadí ani u dramatických motivů, nicméně když se začnou mísit s akční linií, začne to skřípat a nedotaženost scénáře vystoupí na povrch. Napsal ho Luc Besson a nelze si při sledování nevzpomenout na tématicky podobného Leona - jeho starší režijní a scénáristický počin, po všech stránkách povedenější. Tentokrát se Besson tolik nepředřel a spolehl se, že akce a herecké výkony to zachrání. Svým způsobem se tak stalo, ale samozřejmě pouze do určité míry. Zamrzí to, protože Utržený ze řetězu měl na víc. Jinak: Hlavní záporák vypadá jak mafián z Chicaga dvacátých let a jeho dvojnásobné zmrtvýchvstání zřejmě mělo být malým humorným příspěvkem. Vyznívá ale pouze jako hodně špatný a trapný vtip.

Když tvůrci podle nějakého seriálu, ať už animovaného či hraného, dělají celovečerní film, většinou se ohánějí slovy "V žádném případě to nebude obyčejná seriálová epizoda roztáhnutá na celovečerní stopáž". Měl jsem za to, že právě tyto obavy byly tím důvodem, proč tvůrci Simpsonových tak dlouho otáleli s celovečerní verzí. Jenže film, jaký nakonec do kin přišel, není ničím jiným, než právě jedním dlouhým dílem, jakých můžeme v televizi vidět bezpočet. Co víc, zjevně právě to bylo účelem. Pravda, Homer nás v úvodu filmu varuje, ale to mi zavání alibismem tvůrců. Můžete namítnout co jsem čekal. Je jasné, že po tolika dílech seriálu nelze přijít s kdovíjakým originálním příběhem. Nešlo však přeci o to, být příběhově za každou cenu originální, ale spíše o to, jak ten příběh zabalit. Filmu nakonec ubližuje paradoxně to, kvůli čemu má seriál takový náboj - tedy různé vtípky a legrácky. Místo soustředění se na zápletku je věnována pozornost právě jim, což ale nakonec zabraňuje vžít se emocí postav a soucítit s nimi. Když v rodince došlo k roztržce, necítil jsem, že tentokrát je to opravdu vážné a ani na minutu jsem se nebál, že tentokrát by to nemuselo dobře dopadnout. Jakkoli to může znít v případě Simpsonových nepatřičně či směšně, propracovanější psychologie postav a snaha příběh prezentovat více reálně by vůbec nebyli na škodu. Nicméně přistupme tedy na fakt, že takto to mělo být a mělo jít o vymazlenou a k dokonalosti přivedenou celovečerní epizodu. A ty stojí právě na těch různých vtípcích, kterými je film nacpán po okraj. Někdy jde o legrácky povedené (Spider-vepř opravdu nemá chybu), většinou ale spíš jen lehce úsměvné (tentokrát mi gagy typu "Homer škrtící Barta" přišly tak nějak málo). Aspoň, že pár vtípků není použito samoúčelně a později jsou znovu využity k malé pointě (tekutý písek, motorka).

Pokus o malý televizní thriller. Zpočátku si scénáristka připravuje půdu pro následné rozehrání dramatu, což mohla udělat o něco méně těžkopádněji. Nicméně budiž, protože když vstoupí David Matásek jako zloděj do bytu, křivka napětí stoupá strmě vzhůru. Bohužel záhy zase klesá - děj začne být dost natahovaný a z dialogu zloděje a malé holky nakonec tvůrci nevykřesali tolik napětí, jak si asi představovali. Vedlejší zápletka dívčiny matky na večírku, kde vzpomíná na staré časy s Karlem Rodenem, má zřejmě jediný účel natáhnout stopáž - zdržet matku na večírku by ovšem šlo rozhodně scénáristicky úsporněji. Natahovaností trpí i hlavní zápletka, díky čemuž s přibývajícími minutami působí čím dál méně věrohodně. Opravdu asi desetiletá holka nezná zpaměti 158? A když už, proč jí to číslo neřekla ta stará paní? Zkrátka: slibné, ale slabé.

Po přečtení popisky v televizním programu jsem rozhodně čekal dramatičtější příběh, ale dočkal jsem se nepříliš záživného zpracování klasika (Václav Řežáč). Že jde o příběh maturantů skládajících zkoušku dospělosti před nástupem na frontu vlastně ani z filmu nevyplývá - žádné scény jak se třeba někdo učí, natož se samotné maturity. Jen časté nezáživné lyrické pasáže, které spíš uspí, než aby přiblížily emoce postav. Nějaká zápletka táhnoucí se celým filmem není. Dění začne být dramatičtější až ke konci, ale dojem unylosti už to moc nenapraví.

Což o to, Alena Vránová si v hlavní roli hostinské nevede špatně a role ji přesně sedne - snad jen místy hraje až příliš divadelně, k čemuž přirozeně formát inscenace svádí (ale tato výtka se rozhodně netýká jenom jí). Kořením této komediální inscenace z doby 16. století jsou však hlavně výstupy Vladimíra Menšíka a úsměvu se nelze ubránit ani u Marie Motlové či Luďka Kopřivy. Celkově ale musím konstatovat, že o žádný zázrak nejde - chvilkami to bylo i kapku nezáživné.

Roztomilá černobílá televizní pohádka z první půli sedmdesátých let minulého století. Dějově prostá, ale přiměřeně krátká (čtvrthodina) s nezbytným poučením nakonec. Pobaví hamižný Stanislav Fišer i Bohuš Záhorský jako starý skřítek. Snad jen kulisy nemusely být tak divadelní.

Proč většina detektivek Jiřího Svobody musí mít tak nepřehlednou strukturu, kdy místo abych napjatě sledoval, co detektivové odhalí, tak napínám mozkové závity, abych se v ději neztratil? Rubikova kostka v tomto ohledu vyniká. Navíc: opravdu muselo být členů vyšetřovacího týmu tolik? Snad to byla snaha o reálnost, ale pro film samotný to žádné plus nepřináší - jen to vnáší další zmatky a zabraňuje vžít se do děje. Česká televize v červenci 2007 zkrátka do nedělních odpolední zařadila ty méně povedené televizní detektivky a kriminálky a toto byla jedna z nich.

Tvůrci si vybrali rozhodně kvalitní předlohu. Oficiální materiály sice inscenaci popisují jako detektivní, ale za podobnou zápletku by se nemusel stydět žádný dnešní thriller. Ve druhé polovině zde dochází k zajímavým dějovým zvratům. Ale jde samozřejmě o českou televizní inscenaci takže jakýpak thriller - abyste se do příběhu vžili, je chvílemi potřeba velká dávka shovívavosti... Hrozná je především výprava - africká nemocnice simulovaná ve studiích Kavčích hor vyznívá velmi kašírovaně a uměle, stejně jako křiklavá letištní "hala". Pařížské interiéry jsou zase přeplácané, to samé platí o kostýmech. Plus místy nezáživné pasáže, kde se dlouho mluví - věřím, že podle onoho francouzského románu se dal napsat scénář s větším spádem. Tohle všechno ubírá příběhu na působivosti. Ten sám o sobě je sice povedený, což ale není zásluha tvůrců, takže na vyšší hodnocení to není.

Film přináší zajímavou zápletku z období okupace, která na téma odboje nahlíží zase trochu jinak, ale bohužel doplácí na průměrné scénáristické, režijní i technické zpracování. Zejména v závěru je cítit, že vše mohlo být dramatičtější, napínavější a snad i akčnější. Režisér až příliš spoléhá na dramatický potenciál hereckého výkonu Luďka Munzara v hlavní roli (který ale rozhodně nezklame). Jinak důraznou poznámku, že parašutistu neposlal Londýn ale Moskva, si tvůrci mohli odpustit...

Příběh je prostinký, pointa snadno předvídatelná už od začátku, scénář bez jiskry a i přes krátkou délku je to kapku rozvláčné. Až příliš se spoléhalo na to, že vtip dodají herecké legendy Jan Werich a Jiří Sovák. Oba uznávám a nad mnoha jejich rolemi se bavím, ale nepatřím k těm, kteří by každý jejich výrok (zejména ty Werichovy) tesali do kamene a u každé grimasy byli u vytržení. Takže jsem se sice trochu pobavil a určitě neurazil, protože oba si natáčení zjevně užili, ale na nějaké velké libování nad kvalitním humorem to nebylo.