izmi

Je projevem lásky k druhému, že mu zničíme život, jenom proto, abychom ho získali pro sebe? Asi tak by se dala vystihnout hlavní myšlenka snímku Forgive and Forget. Námět je silný a pravdivý, zpracování filmu ovšem pokulhává, jak scénářem, tak hereckými výkony. Vše zachraňuje líbivá postava Davida, na kterého je příjemný pohled a jehož postava nakonec vzbuzuje největší soucit. Tak jen díky tomu, s trochou nadhledu a zavřenýma oběma očima to vidím za čtyři hvězdičky ;-)

Ano, předvídatelný děj. Ano, v podstatě žádná nová myšlenka. Ano, gay a jeho tlustá kámoška. ALE. Film nenudí, i když není kdovíjak okázalý, je celkem dobře zahraný (speciálně postava Johna v lecčems předčí i Stevena) a má určité kouzlo. A nekončí úplným happy endem. Takže za mě dobré hodnocení.

Vražda a sebevražda z nešťastné lásky v příjemných kulisách, hezky vypadající, nenudící, celkem dobře zahraná. Nic míň a ani nic víc. Tempo přiměřené, námět zajímavý, ale nevyvolal nijak zvláštní pocity. Odpočinkový film, který neurazí.

Čekal jsem tradiční skvělou švédskou detektivku, ale Kořen Života (Jordskott) mě značně překvapil. O vyšetřování skoro vůbec nakonec nešlo, zato mysticismem, paralelními lidskými druhy a neznámými tvory (ano, záhadného vodního tvora nám autoři zatajili) se to v sérii jen hemží. Žánrově lavíruje na hranici hororu, speciálně při scénách s Josefínou nebo Esmeraldou se vybavují některá profláknutá hororová dílka. Příběh není úplně dotažený, ale má atmosféru, i když že bych napětím a emocemi ani nedýchal jako třeba u Mostu nebo Broadchurch, to se říct nedá. Nejzajímavějším momentem je pak samotný závěr, kdy je Josefína vrácena lesu. Takže nakonec OK, ale vypilovanou detektivku nečekejte.

Příliš artových póz, které jsem nevydýchal. Takže když chlap usne pod sprchou a pak se na něj dobývá žena, aby si před ním došla na velkou a on se naláduje ještě mokrej do košile, to jsem ještě ustál. Ale když se pak ta samá ženská začne v ložnici obmotávat visícíma záclonama, to už jsem nedal a vypnul. Sorry jako.

Mladík Ricky dělá třetího v gay páru Simona a DJ. Ti ovšem musejí na Vánoce k příbuzným do L.A. a Rickyho nechávají doma, aby se staral o zvířata. Brzy se začne nudit a tak do bytu postupně přicházejí různé známosti na jednu noc, u kterých stále dokola hledá přijetí, pochopení a možná i lásku, nic z toho však nepřichází. Jeho rodina ho navíc odmítá a tak Vánoce chce využít k tomu, aby se zabil. Beznadějná depka se tak vine celým filmem, Ricky je zcela položený ve své beznaději a vůbec nepočítá s tím, že by se to mohlo změnit. Happy end se koná, i když zoufalství prýštící z každého Rickyho pohledu a gesta, se jen tak neztrácí. Nízkorozpočtový snímek nepatří k nejhorším, ta beznaděj a touha po lásce je vystižena naprosto dokonale, stejně tak stále dokola použivané "recepty", kterými se Ricky "léčí", a které vždycky celou situaci ještě zhorší, jsou autentické a dobře naservírované.

Začátek zbytečně dlouhý a nudný, plný typických vysoce motivovaných hlášek, prostě jak od amíků. Nakonec se přece jen příběh pomalu rozvinul, zahrané skvěle, napětí by se dalo krájet, a vlastně to je můj nejhlavnější pocit. Srdcervoucí dusivé zastírání pocitů a citů a do toho paralelně probíhající vyšetřování, které bylo skoro jeden krok před tím, než "viníci" vlastně něco stihli "provést". Překvapivě ale katarze bohužel nakonec nepřišla, žádný ventil v explozivním milostném výbuchu, jen strohá pragmatičnost. Asi záměr. Jedině snad až Dannyho úlevné vyběhnutí z budovy admirality, ale to podle mě nestačí.Ale i tak poměrně zdařilý snímek. Za zbytečně dlouhou stopáž hvězdička dolů.

Dobře uvaž, koho si pozveš domů. Dobře postavený komorní příběh s překvapivým zvratem, který jsem skutečně nečekal. Milostné vzplanutí a prvotní vášeň jsou předneseny velmi autenticky, reálně a neurážlivě. Přes všechny pozitivní dojmy na mě snímek působí trochu nedotaženě a možná ne úplně promyšleně, ale jako jinak palec nahoru.

Artové, pocitové dílko, které neurazí, ale v zásadě ani nijak nenadchne. Díky kratší stopáži se to dalo dokoukat.

Nebývale silný příběh, který zaujme perfektním výtvarným zpracováním od prvního momentu. Drsný život na farmě si jeho obyvatelé dělají ještě drsnější a nelítostnější, neboť roky tají pravdu, roky žijí v nelásce a v nevyřčených křivdách. Neúnosná situace nakonec samozřejmě vygraduje už tak těžkým okamžikem, kdy otec umírá na rakovinu a mladý Jonathan se ze všech sil snaží být tak zodpovědný, až ztrácí sám sebe. Křehká rovnováha se poruší příjezdem otcova dávného přítele, který je víc, než přítel a dávná pravda může konečně být vyzdvižena na světlo světa. Všechny role perfektně zahrané, scény emotivní a silné, příběh tak lidský a pravdivý, jak jen dokáže být příběh chybujících lidí, posléze hledajících odpuštění a pochopení druhých.