Dr.film

Filmy natočené před Cestou na Měsíc, měly většinou minimální obsahovou výpověď. Zachycovali běžné události ze života - příkladem budiž Dicksonovo Contortionist Luis Martinett. Cesta na Měsíc je skutečně výjimečná - dalo by se říci průkopnická. Je to film, který má již všechny základní kameny, potřebné pro stavbu kinematografického díla. Mám na mysli dějovou linku a zařaditelnost do žánru. Nechybí kostýmy, výprava ani "vizuální efekty". Statická kamera moc dynamiky nepřináší, přesto se atmosféru podařilo zachytit. Mélies žádné moudro do snímku nevložil - pouze nadšení a velký talent, přesto tento snímek zanechává v člověku řadu zajímavých pocitů a neskonalý obdiv k tomuto tvůrci.

Příjemné a oddechové. Výrazně kvalitní scénáristicky a animačně. Toť vše, po skončení ve mě snímek výraznější nebo dlouhodoběji působící emoce nezanechal. Nic to však nemění na faktu, že jsem se po celou dobu velmi příjemně bavil.

Obrazově a výtvarně nadčasové dílo, kde triviální děj tvoří pouhé libreto a aranžmá pohybu proto, aby Lang mohl v prvé řadě rozpohybovat svůj kolosální - obrazově dechberoucí "stroj monumentálnosti". Jednoduchý děj, jehož cílem je nakonec moudro ("Prostředníkem mezi rukou a mozkem musí být srdce"), které moc na dynamice příběhu nepřidává, to ale není hlavním poselstvím tohoto filmu. Langovi šlo v prvé řadě o vyobrazení kybernetického města a posunutí filmařiny z technické stránky zase o krok dále. Vše se mu podařilo měrou vrchovatou a Metropolis tvoří v současnosti inspirativní dílo, které se po právu navždy zapsalo do kinematografických dějin zlatým písmem.

Zde nelze brát ohled ani na rok vzniku. V stejných letech byl natočen třeba Contortionist Luis Martinetti, jehož obsah je oproti tomuto kýchanci mnohem zajímavější.

Akrobat, který cvičí na kruzích. Snímek pořízený v době kinematografického rozbřesku ve studiu Černá Mary Thomase Alva Edisona.

Černohumorné - netradičně pojaté a v závěru i nějaká ta hluboká myšlenka. Nejvíce mě potěšilo ono pojetí zombie-hororu a François Hadji-Lazaro v roli dementního pomocníka hrobaře.

Na takto špatných základech toho moc fungovat nemůže. Ambiciózní námět deformuje imbecilní atmosféra a jednoduché postavy. Pro hororové labužníky namíchal Eli Roth hodně řídkou kaši - naředěnou hodně do ruda a na základní ingredience žánru (strach a zhnusení) skoro úplně zapomíná. Neříkám, že Hostel chvílemi růžky nevystrkuje, ale na kvalitní hororovou jízdu je to velmi málo. Dvě hvězdy. První za jednu mučící scénu, které se podařilo, že jsem chvílemi cítil nepříjemný pocit a druhá za to, že jsem nakonec "hrdinovi" začal ve finále přeci jenom fandit.

Co dělal Lars von Trier ve střížně, my zůstane asi navždy záhadou. Silný příběh a ukázkový herecký výkon Emily Watson leží zbytečně ve stínu špatného střihu. Na místo úderného dramatu je tu špatně stravitelná rozvleklina trpící bacilem hluchých míst.

Tenhle film se snaží mít stejně velké "koule" jako jeho předchůdce (podotýkám, že snaží ale nemá), což je jeho hlavní slabinou. Odmyslete si Saw 1- a rázem se z tohoto snímku stane čtyř možná i pětihvězdná záležitost, bohužel celí Saw 2 stojí velmi okatě na ramenou prvního dílu, čímž jeho hodnota autorské tvořivosti rapidně klesá.

Moc bych Tonymu Jaa přál úspěšnou filmovou kariéru. V tomto žánru si momentálně nemohu vybavit herce, který svým akrobatickým projevem v poslední době tolik vyráží dech. Čistokrevné výkony "gumového muže" bez drátů a blue-screenu, valí oči ven nejednomu divákovi. Vše točeno a stříháno zásadně na efekt, zato v bravurním formalistickém hávu.