G04T

Musím uznat, že tohle byla teda solidní podívaná. Tenhle film je v ČR dost neznámej a to je škoda. Všechno je tu super - tempo, hudba, děj.. akorát to má dva problémy. Ze začátku je všechno všem jasný vo co de. Jenže vono se to pak ke konci všechno a všichni seskupí a nabalí do sebe, že v tom člověk má pak bordel a neví co je co a kdo je kdo, co s čím souvisí a co zase ne. On ten příběh není ani tak těžkej na pochopení, ale těžší je orientovat se v něm, kór když nejste úplnej profík na angličtinu a koukáte na to bez titulků! A ten druhej problém je, že nám na úvod režisér představil nějakej motorkářskej gang, kterej - jak jsem si myslel - bude to hlavní v tomhle filmu a oni se nakonec ty motorkáři ukážou jen v pár scénách... ale jinak je to fakt zvláštní a dobrej film, ve kterým ta svastika vlastně vůbec nehraje žádnou roli, takže ono je to vlastně jedno..

Nechápu jak takováhle mrdkovina může mít 73 procent. Zbytečnej film s trapnejma hercema. Hnus.

Film bez špetky napětí, dobrodružna, gradace a bez logičnosti. Jakoby scény ani na sebe nenavazovaly. Jako nazisploitation je to nemožný a to stejný platí pro válečný drama. Podtrženo, sečteno - jenom ztráta času.

V 70. letech, podobně jako to bylo se subžánrem nazisploitation, začalo vznikat nespočet "WiP" filmů. Prostě ženy ve věznici. Do tědlech vod vkročili v 79' rovnou tři režiséři. Mezi nimi je i Jesus Franco, proslulej sračkář. Dozorkyně je vcelku slabší wipko, ale dá se to. Samozřejmě ta trashovitost tam je znát asi stejně tak jako je znát i to, že za tím stojí Franco. Protože slova trash a Franco odjakživa patřila k sobě. Nic světobornýho ve svym žánru, ale mě to nenudilo. Je tu pár scén, který mají opravdu tu správnou atmosféru a napětí. Je tu hodně nahoty, násilí už trochu míň, ale stejně tu je. S kečupem se hodně šetřilo, bohužel. Ale asi nejvíc se mi líbil odkaz na punkrockovou skupinu Ramones a na jejich song "Beat on the Brat". V jedný scéně je totiž chlap, kterej říká něco jako "I love when woman suffer. I love to beat up women" (sorry, už si to přesně nepamatuju), načež mu jedna žena odpoví "So beat them with the baseball bat". To jsem se fakt smál, to se povedlo. :)

Il tram a Testimone Oculare jsou fakt skvělý. Ale ty další dva jsou strašně slabý. Kdyby La Bambolu a Il Vicino di casa režíroval Argento rozhodně by to dopadlo jinak. Nejvíc mě ale potěšilo, že díly na začátku uvádí sám Mistr.

Rozhodně nejhorší díl z celý série. Celý je to strašná nuda. Žádnej zvrat, napětí jen trochu.. skoro vůbec. Ale ten konec mě překvapil. A ještě se mi líbila hudba.

Ze začátku až někdy do 30 minut to vypadalo fakt výborně, jenže po tom, co se tam objevil ten soused tak napětí bylo téměř nulový. Žádná krev, žádná nějaká velká akce a co je úplně nejhorší je ten dojebanej konec, což je snad nejvíc odfláknutej konec v historii kinematografie kterej jsem kdy viděl.

Jaksi tomuhle filmu chybí scénář.

Poslední film Petra Schulhoffa, který už v době natáčení trpěl nemocí a myslím, že je to hodně znát. Režijně už to není prostě tak dobrý. Příště budeme chytřejší, staroušku! se nemůže vůbec rovnat třeba s Já už budu hodný, dědečku nebo Zítra to roztočíme, drahoušku. Nějaký vtipný scény tam byly, vo tom žádná a skvělej byl i Peterka. Augusta mě vůbec neoslovil. Myšlenku "poctivost je základ slušnosti" fakt nezastávám a tenhle celej film působí tak, jako by chtěl Schulhoff moralizovat tehdejší společnost.

Pár vtipných scén by tu bylo, ale to je asi tak všechno. Pak ještě nějaký ty fighty, znásilňování (který je ale jen v náznacích). Je to hrozná nuda. A ten konec je nejvíc trapnej. Jako komedie slabý a jako nazisploitation jakbysmet.