liquido26

3,5 Film, který inspiroval Johnnyho Cashe k napsání jeho nejslavnějšího songu. ___ Klasický příběh o tehdejším vězeňském systému, nelidském řediteli věznice, krutých dozorcích, vzpourách, pokusech o útěk, práskáčích a jejich koncích a snaze o nápravu systému.

Když už "vyčistíte" všechny zásadní i nezásadní americké, britské, francouzské a a ty nejznámější japonské noiry a přesunete se dál, začínají na vás vyskakovat takovéto zajímavé filmy. Japonci umí stejně kvalitní snímky jako ostatní kinematografie.

Zločinem prorostlá Tijuana a novinář, který se boj snaží zastavit. Sedmdesátiminutový zapomenutý noir, který je na jedno kouknutí v pohodě.

Vizuálně je to moc pěkný, hezká vánoční atmosféra, ale jinak příběhový průměr s tradičním povinným vánočním poselství, které v takovémto filmu nesmí chybět.

Ambiciozní dívka, která se chce mermomocí prosadit v novinách se vydá pátrat po uprchlém nacistickém zajatci ... odlehčené béčko. Marjorie Weaver je docela fajn. Ale jinak ničím nevynikající slabý průměr. Film, jakých v té době vznikly mraky.

Hodinové průměrné béčko - tajemný poklad ukrytý ve strašidelném zámku na opuštěném ostrově ... konverzační, nic moc zajímavá jednohubka.

Od Edogawy Ranpa jsem četl jen pár povídek, co vyšly česky. Ve dvou se objevil i Akeči, diametrálně odlišný od toho filmového. Černou ještěrku ani žádný jiný román s Akečim jsem bohužel nečetl. ___ Tento film není, ale ani tak o Akečim, jako spíš o Černé Ještěrce v podání Akihiry Miwy. Příběhově takový průměr, který mohl být mnohem akčnější a méně užvaněný. Určitě se z toho bizáru dalo vytřískat mnohem víc.

Co mě bavilo nejvíc byla ta tuna odkazů na všechny Poeovy povídky, básně a román, ať už to byla jména postav, názvy epizod anebo celé zápletky jednotlivých dílů. Jinak skvěle natočeno, super atmosféra a dobré herecké výkony. Bohužel tu máme i klasické netflixovské neduhy, které netřeba rozebírat :-)

Přímočarý (i když bohužel místy malinko zkratkovitý), atmosférický a po všech stranách zajímavý kaidan, při kterém občas lehce zamrazí. Skvělá hudba a celkově zvukový dobrovod. Některé divadelní přehrávání působilo malinko úsměvně, ale herecké výkony byly jinak velmi dobré.

Definitivní rozloučení s Šintaro Kacuem a jeho ikonickou postavou Zatoichiho. Tradiční japonská hudba s osmdesátkovými synťáky dává snímku neopakovatelnou atmosféru, příběhově klasika o zlých gangsterech, nebohých vesničanech a nebojácném slepém masérovi, který se k tomu připlete. Skvělé souboje, skvělá kamera.