Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Krimi
  • Drama
  • Dokumentární
  • Horor

Recenze (229)

plakát

Velký tah (1986) (koncert) 

I přesto, že dechovku moc nemusím, jsem tomu chtěl dát šanci. A upřímně se ptám, jestli to proboha fungovalo aspoň tehdy? Dechule předvedla repertoár, který nejméně jednou týdně předváděla v televizi tak či tak, Faltus byl nenaladěnej (hlasově) a celkem trapnej (obecně), Sobota tak trochu mimo formu (mírně řečeno), tři chlapi se tam jen tak mihli... Nevím jestli se to jelo na pás filmový, či nedej bože video, každopádně by byly oba užitečnější na WC. I přes svoji hladkost...

plakát

Matějská pouť (1974) 

Upřímně - přihoďte tomu ještě 50 let (psáno v roce 2018) a pusťte to v Hledání ztraceného času. Protože nic moc zásadnějšího ani objevnějšího, než bývají záběry tohoto pořadu v tom nevidím.

plakát

Einsamkeit (1979) 

No... I tak se dá... Platí o formátu i ději...

plakát

Nádej na život (1989) (TV film) 

Námět bychom měli zajímavý, poučný, nejsem už jen přesvědčen o jeho nosnosti. Tedy ta by se pravděpodobně taky dala slušnými scénáristickými prsty na papír (do počítače) vykouzlit. Jenomže se tak zrovna moc nestalo. Jedná se o inscenační papundekl prvotřídní kvality tehdejší československé televize se vším, co k tomu patřilo. Herci, ačkoli zde vystupovala esa typu Vašáryové, Dočolomanského apod., jsou prkenní až běda, místy vypadají, jakoby se stavěli na pověstné značky a čekali na jasné povely i po tom hlavním - "akce". Všichni říkají neustále "oukhej", pravděpodobně proto, že se to odehrává jakože v "Emerice". A kromě všeobecné inscenační užvaněnosti je další problém tak trochu v tom, že v papundeklové americké nemocnici se ve filmu s postupem desíti až patnácti let nepohne ani zrnko prachu, natož aby se tu něco změnilo. Co ovšem hůř, ona ta papundeklová americká nemocnice ze 40. až 50. let připomíná českou tak z přelomu 19. a 20. století... Pokus o jakékoli americké reálie v české inscenaci smrdí průserem. A jo, nezklamalo to... Co dodat? Všechny tyhle věci by celkem spolehlivě zabíjely i lepší náměty...

plakát

Okno k sousedům (1998) (pořad) 

Z prozatím viděných dílů můžu říct, že se jednalo o celkem zajímavé nahlédnutí přes hranice s různými tématy a podtexty, na druhou stranu nečekejme nějakou "hoch" dokumentaristickou Sorbonu. Má to celkem únosnou stopáž, takže je fajn se občas podívat na věci, které vás třeba ani nenapadly, jako například proč se němečtí studenti učí česky a jak jim to jde. Celkově nic z čeho byste skákali metr dvacet, ale taky nic z čeho byste skákali z okna...

plakát

Já to tedy beru, šéfe...! (1977) 

Jako dobová satira - proč ne? Na druhou stranu, prezentováno jako komedie je to dost nuda nabízející pár úsměvných situací a hlášek, které se ovšem vejdou na prsty maximálně obou rukou. Žádná řachanda se prostě nekoná, celkově to tak plyne, až to konečně uplyne... Vhodné spíše jako kulisa, když to náhodou poběží v televizi a jinde bude teleshopping. Cíleně to ale znovu fakt vyhledávat nebudu...

plakát

V zajetí železné opony (2006) (pořad) 

Rozsahem poměrně velký pomník malým příběhům... Někdy významnějším, jindy méně, někdy zajímavějším, jindy nudnějším. Víceméně průměr, kterému nepřidává zpracování totálně na jedno brdo a už vůbec ne průvodce pořadem - velký disident, velký bojovník a hlavně velkohubý dřistal a žvanil, který by bojoval i s máslem na chlebě, kdyby mu nevymysleli komunismus - Jaroslav Hutka...

plakát

Wind River (2017) 

Já si nemůžu pomoct, ale mám neodbytný pocit, že si to Sheridan napsal, Sheridan zrežíroval a Sheridan na mnoha místech dost přepísk... Prostě takový ty kecy s tlačením na pilu a podobně. Když to vezmu kolem a kolem, příběh byl za mě určitě na 4 hvězdy, bavilo to, relativně to odsejpalo, ale... (JDEME SPOILOVAT!!!) Scéna se znásilněním mi přišla zbytečně příliš - to by se dalo snadno domyslet, případně aspoň pojmout nějak schopněji. Takhle mi to přišlo fakt laciný. Další bod - kdyby hlavní opilec, násilník (prostě ten v tý červený flanelce) dostal v reálu takovou nakládačku, jakou od dívčina přítele dostal, pravděpodobně by už nevstal, možná ne hned, možná dokonce nikdy. Rozhodně by ale neměl na to, aby po ani ne minutě rekonvalescence s přehledem vedl druhý útok znovu v boj. Při přestřelce (karavan vs. všichni kolem) se ve finální fázi střílelo dle namíchaného zvuku minimálně z kulometu. To je v Americe taky běžně dostupný? A když už jsme u toho - jak vlastně dopadli účastníci přestřelky? Všichni nebo to někdo přežil? A co se vlastně teda stalo té Rennerově dceři? Nikdy na to nepřišli nebo bude probůh dvojkový prequel? Sakumprásk mi to tak přišlo, že Sheridan neměl moc ujasněno jestli chce radši hormadu krve pro "masomlejny" nebo doják s hromadou slz pro ty útlocitnější. Podařilo se mu ale celkem slušně vymlátit jedno druhým a druhé prvním, řekl bych... No ale krajina byla fajn...;-)

plakát

Babicovy dobroty (2008) (pořad) 

Láďa myslím všem dokázal, že mohlo bejt ještě hůř, nicméně systém vaření "nemám svíčkovou, dám tam fusekle" mě nikdy nebral ani v mé domácí kuchyni... Takže asi tak..

plakát

Co dělat s našimi starými (1911) 

Na možnosti němého filmu je tohle u mě poměrně darda. A tematicky bohužel mnohdy a mnohde dost aktuální. Klobouk dolů kolik se toho dalo ukázat a říct beze slov. Poprvé, co jsem u sebe zažil nějaké poměrně silné emoce i u němého filmu.