Režie:
Chris SivertsonScénář:
Carol ChrestKamera:
Senda BonnetHudba:
Tim RutiliHrají:
Christina Ricci, Santino Barnard, Colleen Camp, Lew Temple, Carol Anne Watts, Nick Vallelonga, Neraida Bega, Don Baldaramos, Chris MullinaxObsahy(2)
Traumatizovaná žena prchá se svým sedmiletým synem před násilným manželem. Ve svém novém domově brzy zjistí, že musí čelit mnohem děsivějšímu monstru... (TommyZR)
Videa (2)
Recenze (20)
Pointa se dala vytušit už nějaký čas před jejím "oficiálním" odhalením a Christina R. je stále stejně roztomile špatná herečka. Ale právě pro její zvláštní nervní herecký styl a jisté neidentifikovatelné fluidum ji mám rád, stejně jako mám rád a nikdy se mi asi nezprotiví podobné pointy, jako je ta zdejší. Plus body za skvělou vizuální stránku, za příjemně zasněnou, nebo spíš snovou atmosférou i za jistý překvapivý časový skok, který jsem předem nevytušil ani omylem. ()
Žasnem čo za hlúposť tu Siverston natočil, neverím, že si ten film pustil a povedal okej, je to super vypustíme to do sveta. To, že príbeh je ohraný mi nevadí ani trošičku, celkové prevedenie je však katastrofálne. Je to hrozne nudné, nezaujímavé a najhoršia vec je strašidlo. To sa síce objaví pomerne skoro, ale nehnevajte sa, tohto by sa nezľaklo ani dieťa na prvom stupni základnej. Jediné pozitívum filmu je Christina, inak neskutočná strata času a nepozerajte ani omylom. ()
Musím říci, že když jsem viděl jméno Christina Ricci, tak jsem tak trochu doufal, že to bude něco aspoň trochu povedeného, ale zmýlil jsem se. Film na mě celkem neudělal dojem. Ptáte se proč? Zaprvé je to jedno velké klišé: děj se odehrává v naprosto opuštěném velkém starém domě, hlavními postavami jsou matka a syn, kteří se před případnými entitami nedokáží naprosto bránit, sousedé a majitelé domu jsou velcí podivíni, kousek od domu je záhadné jezero, kam se nesmí chodit, ale syn tam pochopitelně chodí, matka synovi nevěří, že vidí ducha, ale nakonec prozře aj. Zadruhé, film byl extrémně nudný, žádné lekačky, monstrum vizuálně strašné, hutná a temná atmosféra, kterou jsem očekával od hororu chyběla úplně. Zatřetí: vůbec se nedá mluvit o hororu. Jediný hororový prvek je zde ten prapodivný strašák, který neumí strašit. Má to spíše znaky psychologického thrileru než hororu. ()
2,5*. Monstrous sa môže pochváliť i vďaka soundtracku skvele vystihnutou dobovou atmosférou. Kasting rolí matky a syna mne osobne síce nepripadal sympatický, ale musím spätne uznať, že minimálne u mamy má „taký“ výkon zmysel. Film totiž od istého bodu začne vykazovať prvky jasne diváka upozorňujúce na fakt, že tu niečo nie je s kostolným poriadkom a že sa (pravdepodobne) chystá gigantický twist. A treba povedať, že ten twist je skutočne nemalých rozmerov, zároveň však žiaľ patrí k asi najprevarenejším šokujúcim zvratom v dejinách kinematografie. Takže ku koncu som už len útrpne odratúval posledné minúty do konca. Ono, daný zvrat je samozrejme strašne silný, ale natočené je to tak banálne a nezaujímavo, že vás to zrejme ani spolovice nezasiahne až tak, ako (zrejme) plánovali tvorcovia. Keď zistíte, čo sa v skutočnosti stalo, tak si uvedomíte, že ste vlastne nepozerali horor, ale drámu, tá však nie je kvalitná. Navyše, vzhľadom na „ten“ zvrat de facto príliš nedáva zmysel (resp. dáva, ale iba povrchný) dovtedajšia hororová atmosféra. Ono je to celé asi škoda, lebo výprava veľkého domu pri jazere, ďaleko od ľudí, spájajúceho ho so svetom civilizácie iba cestou vlniacou sa pomedzi husté lesy, vonkoncom nie je márna. Nakoniec ale šumí do prázdna. Chcete počuť vtip? Až po dopozeraní, na druhý deň, som si uvedomil, že to bola Christina Ricci (!). Idol môjho detstva a puberty z Addamsových rodín som naposledy (ak nepočítame ťažko postrehnuteľné cameo v štvrtom Matrixe a dabing Šmolkov 2) videl pred dvoma desaťročiami (!) po boku Charlize Theron v Monštre, tak snáď ma to ospravedlňuje. ()
Co se tvůrcům musí nechat je fakt, že skvěle vystihli dobovou atmosféru hýřící barvami. Nicméně tím to hasne. Přechody do temnějších tónů vyšly do ztracena, nájezdy bubáka byly mizerné stejně jako jeho vizualizace a jakékoliv napětí zatrhlo ječící dítě, které na svou matku řvalo, že si s tím strašidlem musí promluvit. Pak už zbývalo jen úmorné čekání na twist, který sice částečně překvapí, ale zároveň patří k těm nejohranějším zvratům, jaké se v rámci žánru objevují. A nevyšlo to ani herecky. Proti Christině Ricci nic nemám, ale tady jsem jí nevěřil ani mrknutí a ani ten kluk mi nějak k srdci nepřirostl. Ztráta času. 15% ()
Galerie (7)
Photo © capelight pictures
Reklama