Walter Mitty a jeho tajný život

Mít na rtech úsměv nepřetržitě 114 minut se mi normálně nestává. Já netuším jestli se film shoduje s předlohou, ale doporučuju ho ... on vás dojme, on vás chytne svým perfektním zpracováním. Benův Walter z vašeho srdce vymete všechny pavučiny a najde v něm skryté pocity a vy jen zíráte a necháváte se unášet příběhem osamoceného, tichého a neprůbojného snílka. A najednou ... najednou okolnostmi donucen je sám pak součástí překrásných dobrodružství za zvuků neskutečně podmanivých melodií. Celá jsem zjihla tou nádherou severské přírody Grónska a především Islandu, všemi Waltrovými zážitky a konec mě jednoduše ... odrovnal. Zítra si to pustím znovu. (02.10.2014)

Líbívá vyprázdněná instagramová jednohubka, která jenom tak klouže po povrchu. Ale je to dost vtipný a dobře se na to kouká, vlastně se na to kouká mnohem líp než na většinu produkce tenhle rok. Stiller s věkem a přibývajícími šedinami řemeslně roste přímo exponenciálně a za pár let z něj bude stejná režijní jistota jako Affleck (dejte na mě). Momentka s Buttonem skvělá! (20.12.2013)

Nebál bych se označit Waltera Mittyho za midcult, který klasicky předstírá, že sděluje nějaké velké pravdy o životě a přitom vlastně stvrzuje ty nejkonzervativnější truismy šířené masmédii (abyste mohli sbalit holku svých snů, potřebujete být na obálce časopisu). Není to samozřejmě tak jednoduché, ale nemůžu se zbavit dojmu, že tohle není nic víc než primitivní "kvíz" pro přiměřeně oduševnělého diváka, který očekává, že mu film tu svoji myšlenku naservíruje dostatečně polopatě a přitom bude hýkat nad svojí vlastní sběhlostí. Vlastně to ani nejde tak "daleko" jako Coelhův Alchymista, který tvrdil to známé otřepané, že "není důležitý cíl, ale cesta" - tady se i ta cesta zdá být prostředkem k dosažení určitého vysněného cíle. Jak už tu ale zmiňovali ostatní, film si v mnohém protiřečí a není to v tomto případě znak přínosné nejednoznačnosti, nýbrž spíš přizdisráčství. Fotbálek při západu slunce s Afghánci tomu nasazuje korunu a jenom ukazuje, že svět je pro Waltera Mittyho pohlednicí z toho nejpovrchnějšího multikulturního centra, kde se všichni skládají na strádající Tibeťany a sami ani pořádně neví proč (asi proto, že jim to hlavně přijde cool). Navíc hrdina dělá většinu zásadních rozhodnutí kvůli té buchtě a ne kvůli sobě, ale ne že by ho ten film za jeho přístup vytrestal, ale (spoiler) on ho za něj odmění, což mi přijde to nejvíc zvrácené na tomhle líbivém a lehce kýčovitém bijáku. Bene Stillere, vrať se prosím k satirickým metakomediím typu Tropické bouře, na tomhle je stejně nejvtipnější ta parodie Benjamina Buttona, případně odkazování na matrixovské souboje Nea s Agentem Smithem. (25.03.2014)

Poselství tohoto filmu je jasné od první minuty a je to přesně to, co si denně přečteme ve statusech na facebooku a v nejrůznějších motivačních citátech, usmějeme se u nich, ale náhle se stejně vrátíme ke svým každodenním činnostem. Film je přesně takový, uvědomovala jsem si, co chce říct, ale stále jsem čekala na moment, kdy se mi film skutečně zaryje pod kůži a já pak budu odcházet z kina s pocitem, že teď musím něco změnit. Ten moment nepřišel, nic to však nemění na tom, že se na film hezky dívá. Vizuál je krásný, takové záběry při jízdě na skateboardu po Islandu berou dech, k tomu velice příjemná hudba. Pro mě nejsilnější část filmu byla určitě ta se Seanem Pennem a pak samozřejmě titulní strana závěrečného vydání časopisu Life, na tu se vyplatilo čekat. V tomto čase lepší odpočinkovější film v kině nenajdete. (27.12.2013)

Každý člověk má v sobě dosti tužeb po dobrodružství a kdo nemá, stejně si tenhle snímek zamiluje. Každý pecivál, který byl nejdál ve Zlámané Lhotě pro chleba, dostane zde nenásilný manuál na lepší život. Ano, Ben Stiller ve zdařilé předělávce taškařice z let padesátých Tajný život Waltera Mittyho, skutečně dokonale vykresluje téměř zmařené bytí ztroskotance, nudného patrona, který sotva dovede lajknout fotku dívky v internetové seznamce. Cesty osudu jsou však natolik nevyzpytatelné, že milého suchara vrhnou přímo do soukolí tak ztřeštěných událostí, že se (společně s ním) nepřestanete divit. Druhým dechem dodávám, že mu zároveň budete i trochu závidět a řeknete si: "Sakra, proč jsem i já něco takového nepodnikl?!" Poselství tohoto filmu je tedy takové: "Pamatujte si, že nikdy není pozdě se svou existencí něco udělat. I když máte pevné vazby a závazky. Nestavte si bloky, nesněte jako Walter Mitty, chyťte příležitost za pačesy a začněte konečně žít." Sekundární poselství, které si z filmu odnesete je, že na Islandu je kurva krásně! (20.06.2014)