Karlík a továrna na čokoládu

Na Tima Burtona jsem byl připraven. Na vynikajícího sarkastického Wonku taky. Na pohádkovou linii taky. I na tu nepřekonatelnou chuť na čokládu během projekce. Ale to na co jsem připraven nebyl, byli Umpa Lumpové. Jejich dechberoucí písničky katapultují tento film do vod nepřekonatelné zábavy. Všechny ty jejich profese jsou toliko fascinující až moje bránice nestíhá čemu se smát dřív. Film má vcelku pomalý úvod, ale jakmile se hrdinové dostanou do továrny děj dostává na spádu a samozřejmě i na vtipu (taky díky famóznímu Deppovi, jahož Wonka dle mě překonal i svého opilého Sparowa). Burton zde dokazuje že je výtvarník na slovo vzatý. Veškeré kýčovité kulisy a prvky vrhá na plátno s takovou grácií, že to divákovu oku může jenom lahodit. Bohužel v sobě nezapře svoji pohádkovou předlohu a to bohužel i s toliko typickým koncem. Je to právě ta předloha, která mě brání dát plné hodnocení. PS: poprvé a snad naposled mohu říci že dabované písničky se mi líbili více, než v originále. (07.08.2006)

Scénář: John August .. Vizuálně i obsahově překrásné a místy dosti vtipné zpracování slavného dětského příběhu. Samozřejmě i s nutným morálním poselstvím, které ale má určitě mnoho do sebe! Zvláště ze začátku dosti dojemná podívaná - po scénách s hledáním a poté rozbalením čokolády s posledním zlatým lístkem mi vážně tekly slzy.. Ovšem jen tam. Až do samotného konce takhle silná a krásná scéna už nebyla. "-Bez své rodiny? -To je bonus!:)" 90%. (01.09.2005)

Burton stvořil další pestrobarevný a značně bizarní svět, do kterého by se chtěl podívat snad každý. Depp se v roli extravagantního podivína Wonky našel. Ostatní postavy jsou spíše pozorovatelé, takže mohou vyniknout zábavní Umpalumpové. Burton má však na svém kontě působivější kousky a třeba na IMDb byli hodnotící o mnoho přísnější než tady. (18.02.2023)

Burton mi definitivně potvrdil, že jako novátorský tvůrce už před lety vyhasnul, a tak se nás aspoň – se střídavými uspěchy – snaží „pouze“ bavit. Tentokrát mu to jakž takž vyšlo. Film je – i díky Deppovi – velmi ulítlý a má pár výborných jednotlivostí (veverky, některá hudební čísla, překvapivé alternace Umpa-Lumpů), takže nakonec přece jen překonává adaptaci ze 70-ých let. Jinak ovšem Burton vytvořil velmi hustou pavučinu odkazů a na osobitou výpověď nebo opravdové emoce prakticky rezignoval. Stejně jako Elfman paroduje ty nejotřepanější pop-rockové styly uplynulých dekád, tak Burton buď zůstává věrný knize nebo se kryje pohodlnými satirickými stereotypy nebo cituje ty nejotřepanější ikonické scény kinematografie, a taky vykrádá sám sebe (zejména STŘIHORUKÉHO EDWARDA). Jeho srdcové plochy (melancholie, sentiment) působí už velmi obnošeně, naštěstí ale nejsou nijak rozsáhlé (a předpokládám ani vážně myšlené), a přednost dostává „silly“ nátěr. Burton na drogách. (20.08.2005)

Vizuálne úžasné, Johnny skvelý, pesničky super. Ale zhruba v polovici ma tá opakujúca sa schéma "potrestali sme dieťa, dali morálne ponaučenie, Danny zaspieval a ide sa ďalej" začala nudiť. Nakoniec z toho zostal film, ktorý som nikdy nezatúžil vidieť druhý raz. U mňa jeden z tých slabších Burtonov... (31.05.2007)