Avatar

Dovolte abych se zasmál. Tohle má být jeden z nejlepších filmů v historii? Hype jak svině. Cameron natočil svůj kýčovitý fantasy-sen plný nechutného klišé a ohraných momentů zabalených do luxusního balení. Tenhle film je možná extra porce úžasných triků a divák při sledování chytá záchvaty orgasmů, ze kterých se nevzpamatuje další měsíc, jenže to platí pouze při sledování v 3D kině. Na DVD, v televizi nebo klasickém kině, totálně nepoužitelné předražené cukrlátko. Příběh je až nechutně tradiční, odhadnutelný deset minut od začátku a postavy jsou tak přehnané, že jsem nemohl uvěřit celosvětovému diváckému "pochcání" se právě z těchto karikatur sebe sama. Příběh se dá přirovnat ke zlaté horečce v USA, kdy se největší prasata Evropy a východního pobřeží, sjížděla na západ aby ničila přirozené prostřední indiánů, nacházející se v blízkosti lukrativních nalezišť. Příběh Avatara do detailů kopíruje Pocahontas, pouze konec je jiný a o dost horší. Na´vi vypadali až moc počítačově a abych se dokázal vžít do virtuálně vytvořené postavy, která tak i vypadá, to bych musel mít deset let. Parádní šmoulové nové generace, největší zklamání za poslední roky. 40% 20.02. 2010 (20.02.2010)

Když to skončilo, připadal jsem si jako Jake Sully probudivší se odpojen od svého avatara. Chtěl jsem okamžitě zpátky. Ano, ten příběh je od začátku dokonce neomylně předvídatelný. Jenomže to mi nevadilo. Je potřeba vědět, na co jde člověk do kina. Jestli nejste ochotni přistoupit na přímočarou pohádku v DOKONALÉM vizuálním hávu, na Avatara nechoďte. Jen budete lomit rukama a nechápavě si trhat vlasy. Můžete se ptát: 1) Je Avatar opravdu ekologická agitka? Zeptám se: Líbila se vám Princezna Mononoke nebo Naushika z větrného údolí? 2) Vypadá to opravdu tak úžasně? ANO! 3) Jaký je dabing? Ujde, ale zcela jistě zabil spoustu vypjatějších scén. 4) Co Hornerova hudba? Mně tam sedla jako prdel na hrnec. Je totiž stějně předvídatelná jako Cameronův příběh. 5) Tak co teda? Avatar je podaný s takovou lehkostí a samozřejmostí, že většinu z vás donutí se na Pandoru vratit co nejdříve. (19.12.2009)

Přišlo to, co přijít mělo. Vždycky, když se rozezvučely ty opojné, domorodé a vycizelované world music kompozice, říkal jsem si, jestli to takhle bude ještě pokračovat, nebo už to konečně začne. Je skvělé, jak tu funguje všechno jinak. Teda všechno. Dokud se opájíme barvami, sníženou gravitací a tvory vygenerovanými pomocí lysohlávek, teče nám slina po bradě. Jenže co z toho, když se pak Ripleyová minutku hádá s Ribisim a na minutovém prostoru oba vygenerují nejsilnější emoce na půl kilometru pralesa a hodinu stopáže. A pak už je to dokolečka. Člověk začne být fascinován tvary, věcmi a živočichy, aby ho následně vytrhlo z rytmu jemné políbení, kmenová rada nebo jiná proprieta, kterou už v životě vidí po desáté, ale díky technologii jí má dneska chuť poprvé odpustit. Bez otvíráku, bez pořádného finále a s hrozně zlou vojenskou gumou, která si myslí, že kovbojské hláškování vždycky zabere. Z Camerona si nepamatuju vůbec nic, z 3D si toho pamatuju hodně. Mrzí mě to. (17.12.2009)

Nejmonumentálnější film, který jsem kdy viděl a současně film bez jediného kompromisu. Avatar je přesně takový, jaký ho Cameron chtěl ukázat divákům. Velkolepý, nekonečně nádherný, působivý, našlapaný, plný technologií, emocí, geniálních scén a detailů, z kterých se vám bude chtít brečet. Jde o (zatím) nejdokonalejší ukázku 3D technologie a pro mě rozhodně první 3D film (ty 2D filmy s 3D efekty na tohle nemají!). Síla filmu je v jeho univerzálnosti, kdy Cameron nabídl přesně namixovaný drink z akce, romantiky, přírodopisných dokumentů a doplnil ho funkčními postavami, jejich psychologií i motivací. Vytvořil svět doslova a do písmene (stejně jako do poslední kytičky). Krom postav, tedy herců, kteří byli vynikající do posledního, potěšil extrémně i James Horner, který předvedl skvělou hudbu, umocňující prožitek z Pandory a celého filmu. Nejslabší článek filmu může být opravdu jen příběh, jednoduchý prostoučký, ale svým způsobem i správně pohádkový a trochu naivní. Ani bych si ho složitější nepřál, ani v něm nechci hledat filozofii (účel světí prostředky, i když myšlenky jsou hodně cítit, ale nejsou zásadní pro celkový dojem), prostě mi takhle dokonale vyhovuje. Možná někdo další bude nadávat na vykrádání stovky jiných filmů, ale co? Teď si už jen přeju, aby Cameron natočil nějaký čistý sci-fi snímek z vesmíru s touto technologií, protože začátek pohladil mé srdíčko nejméně dvakrát během pěti minut... zbytek už byla fantasy cesta na jinou planetu. Král světa je zpátky, poklekněte hloupí lidé a poděkujte za jeho dary pro Vás! (viděno ve 3D s přepáleným zvukem, z kterého mě ještě teď bolí uši:)) PS: jsem rád, že jsem mohl být u TOHO a vidět tenhle FILM. Více zde. PPS: pokud chcete jít jednou ročně do kina a zaplatit ty nekřesťanské peníze, AVATAR je k tomu nejlepší důvod. (21.12.2009)

Cameron po letech zcela po právu opětovně uchvátil titul autora technicky nejvyprecizovanějšího filmu, jaký tu kdy byl. Na vymakané obrázky on si vždycky potrpěl, a já mu to vždycky žral (až na Titanic, ehm)... ale TOHLE - až teď si, dámy a pánové, uvědomíte, na jak placaté 2D jste se až doteď dívali a zvykli si to považovat za normální. A teď nemluvím o tom, že na vás z plátna vyskočí nějaká příšerka nebo vyletí oštěp - je řeč o dvou a půl hodinách prostupných obrázků a efektech, ze kterých mi padala čelist, což mi v požehnaném roce 99 nezpůsobil ani Matrix, jehož DVD stále hýčkám ve své filmotéce. Tohle není vizionářství, tohle je zcela přelomové zpracování té někdejší vize pana Jamese Camerona o zcela novém druhu filmu. Přihoďte k tomu neskutečně přitažlivou flóru a faunu Pandory a k tamním projižďkám skvěle vyladěnou hudbu, a máte atmosféru uceleného, dýchajícího a dechberoucího ekosystému/organismu, ve kterém byste se s radostí ztratili. Je sice možné, že to na vás nezafunguje a budete se jen dívat na to, jak třímetroví modří mimozemšťani hopkají (jen tak btw daleko realističtěji než jakékoliv jiné animované postavy) dle scénáře obdařeného jen prostinkou a mnohokrát viděnou zápletkou skrz ty moc fešně vymodelované šumící bory a hučící vody, jenže Avatar redukuje skupinu svých nepříznivců ještě jedním fíglem, a na ten možná nebudete připraveni. Tím fíglem je poselství o dluhu, který si my tady u nás, na té naší pro tak velkou skupinu bezohledných dementů opravdu příliš malé planetě každý den navyšujeme. Jamesi Cameronovi za to budiž chvála, protože s Avatarem přichází ve chvíli, kdy jistý od reality zjevně odtržený paňáca neváhá v živé stand up tragedy poučovat celý národ o tom, že naše současná "svoboda" je daleko důležitější, než celá naše planeta (takže už asi ani ty neexistující globálně oteplené banány nebudeme potřebovat na něčem pěstovat), a že na svoje potomky můžeme zvysoka kašlat, protože to, v jakém světě budou následkem našeho chování nuceni žít, je přece jenom jejich problém. Pokud to snad náhodou někomu nedošlo, snažím se (ač mě to mrzí) říct, že prezident téhle republiky je latentní sociopat vymytý tak dokonale jako plukovník Quaritch, a přejít plynule k tomu, že Avatar je ekologický až za roh. Ano, sice se maskuje za sci-fi žánr a až na kost jdoucí konflikt dvou diametrálně odlišných civilizací v daleké budoucnosti, kdy budeme posílat svoje mysli na procházky v cizím těle, ale zejména skrze nezdravě přehrávajícího Giovanniho Ribisiho demonstruje zabedněnost lidské rasy vůči očividným věcem a vyzařuje svou pozitivní zelenost do světa způsobem, který musí být téměř každému srozumitelný a sympatický. Mě dokázal Avatar i přes svůj skoro až laciný příběh strhnout a pohltit - možná proto, že mě nemusel o ničem přesvědčovat. To ale vůbec nic nemění na tom, že si ode mě zaslouží 90%, a to i přes to, že mě poslech OST samostatně bez obrazu dost zklamal - ve filmu hudba funguje na výbornou. (21.02.2010)