Chain Reaction

Nemecký gore splatter produkovaný ako samoúčelná krvavá brutalita bez hlbšieho zmyslu, ku podivu funguje tak ako má. Môžu za to hlavne vtipné dialógy a scénky, neherectvo hlavných postáv, a v neposlednom rade aj gore-teskné akrobácie nemŕtvych a vynaliezavosť poškodených – väzenských uprchlíkov. Úvod ako z Kubrickovho THE SHINING, sa tento krát nerozvinie do klaustrofobického psycho hororu chladných hôr, ale do reťazovej reakcie nešťastných náhod typu FINAL DESTINATION. Cesty života sú nevyspytateľné. To ale neplatí pre cestu, po ktorej kráča so svojim príbehom sám režisér Olaf Ittenbach. Cesta do pekla dláždená rozbitými autami väzenskej eskorty, náhodných okoloidúcich, a haldou mŕtvych vrán s porážkou mozgu, sa opakuje so železnou pravidelnosťou východu slnka. Húsenková dráha s voľným vstupom láka svojou scenériou a kľukatými zákrutami ďalších a ďalších návštevníkov. Má to ale jeden háčik, drobné písmo kdesi dole – Vstup je zadarmo, platí sa ale pri východe (vlastnou krvou). Je pekný deň, na zábavu a šantenie ako stvorený. Letáky na reťazovku zaujali stáleho účastníka podujatia – väzenskú eskortu plne naloženú vrahmi a psychopatmi. Na dráhu vstupuje aj jeden z radu civilistov – doktor Douglas Madsen. Kocky, vrany a šutre sú hodené. Zábava môže začať. Doktor Madsen a hlava prvej skupiny rekreantov Arthur “Shut the fuck up“ Palmer, mieria za svojim osudom. "Smrteľne zlí" zombie upíri z chatrče uprostred lesa, sú odhodlaní preveriť ich schopnosti. A aby toho nebolo málo, za cenu jedného filmu získava trpezlivý divák, ktorý to vydržal až do polovice, možnosť zhliadnuť alternatívnu verziu – Déjà vu s nemeckým Hannibalom Lectrom – hrá Dan van Husen ako Paul Anderson (vodca druhej bandy). Wooow, dva v jednom, to sa oplatí! Že je o zábavu postarané umocňujú aj titulky. Okrem hereckej úlohy/neúlohy manželky Olafa Ittenbacha (Martina Ittenbach – postava Alice), a iných hereckých obsadení, sa na čestné miesto popri kolegoch dostali aj dva psy (White Dog Jackie, SWAT dog Baerlie), jedna ovca Chi-Cho, a koza Martina Ittenbach, eeee, tú som už vypichol, pardom, myslel som pravú kozičku Lottie. (20.03.2011)

Na Ittenbacha poměrně slabota. Dvě Německý prasata Ittenbach a Schnaas i když toho mají hodně společného, tak u Schnaase vím co čekat. U Ittenbacha, ne. A proto i když se u Schnaase vždy bavím, tak u Ittenbacha je to spíše půl na půl. On strašně chce dělat dlouhý filmy a chce cpát příběh i tam kde není potřeba. Tak jsem to cítil i tady. Brutalita je fajn ale když tu není tak je to neskutečná nuda. Krve je celkem dost ale film mě bohužel i dost nudil. (13.01.2019)

No čo môže spôsobiť jeden vtáčik letáčik, alebo krvavá reťazová reakcia, po ktorej budú väznice zrejme na dlhú dobu zívať prázdnotou. Ittenbach sa nezaprel a akýsi metapríbeh s presahom, okorenil svojím trademarkovým gore hnusom presne tak, ako to od neho máme radi. (09.10.2022)

Začíná to docela dobře - samým "madrfakr" ... a pak se kecá a kecá a řve a řve ... a bolí z toho hlava a všude je tma. Slibný rozjezd jaro nedělá ani tady. Filmu dojde dost brzy šťáva a pak jen nudí svoji trapnou rádoby drsností. Nic, co by stálo za pozornost ani v době "zombie absťáku". (29.12.2010)

Obstojné. Padající vrána, kámen, střet, krev, cesta, mlha, peklo. Lesní prostředí mám rád a zdejší stromy jsou tajemně pohádkové. Šťavnaté gore (za použití pistolí, pušek, nožů, mačet, sekyr, motorové pily, rýčů i trubek) a podařené masky. Pro sprosté slovo se nejde daleko (co ale čekat od vězňů, že...)a scéna se několikrát změní v pěkný masakr. Opakující se příběh mi nevadil, nebyl totiž zcela stejný (jako třeba u H.Pottera, kde byl na zabití...). Škoda, že vězni jsou zobrazeni schematicky jako banda primitivů (ale oni asi prostě budou). Krom jednoho, co cituje klasiky, jenže ten je pro změnu mešuge. Zatímco si doktor hravě poradí s prostřelenou rukou, dočkáme se rozstřílených obětí na cucky, rozseknutí sekerou od hlavy až k patě či utržení čelisti. Prostě taková veselá přehlídka maskerských a trikových dovedností... (10.08.2014)