Jak prosté

Jako skalní fanynka britského Sherlocka se statusem "I am SHERlocked" jsem byla zděšena, když jsem se dozvěděla, že Američané se chystají opět provést jeden ze svých chvatů, kterým tak často a tak rádi srážejí k zemi originální díla a vytvářejí své vlastní "moderní", a značně potlučené verze. Tentokráte to je právě geniální, nyní už kultovní minisérie, která vzešla z "Mind Palace" Stevena Moffata a Marka Gatisse, která to krutě schytala. Řekla jsem si, že bych se měla podívat alespoň na pár dílů, abych věděla, jak troufale si s "naším" Sherlockem zahrávají. Zhlédla jsem tedy úvodní díl. Ačkoliv nabízel v rámci svých, značně omezených možností docela kvalitně podaný příběh, neobsahuje Elementary absolutně nic z geniality a výjimečnosti verze BBC. Kromě podobností, které jsou z ní naprosto drze ukradeny, jako kupříkladu zdejší plakát, Sherlockovo oblečení, šála a urputná snaha se mu vyrovnat. Jenže tady to bohužel nefunguje. Jonny Lee Miller představuje Sherlocka, který se chová překvapivě lidsky, dokáže se omluvit, je docela příjemný na své okolí a také očividně provozuje sex. Docela malá odchylka od Sherlockových charakterových vlastností. Jeho dedukce a úvahy zde však nejsou vůbec tolik propracované a ohromující, ačkoliv se tak snaží tvářit. Místo toho nastupují teorie tak jednoduché a nezáživné a některé dialogy a názory Sherlockovu charakteru tolik vzdálené, že jsem až musela kroutit hlavou nad tím, jak může něco takového říkat. Lucy Liu jsem nikdy neměla příliš ráda a obsadit ji do role Joanny (HA HA HA!) Watsonové byl opravdu fenomenální tah. Celý příběh je vlažný, jak obsahově, tak i herecky. Občas se nějaká ta slovní perla možná utrousí, ale jelikož jich je opravdu velmi málo, na pozadí (či popředí?) obyčejného a nezajímavého zpracování zaniká stejně rychle, jako se zrodila. Scénáristická stránka je docela slušná, ale ani to seriál nedokáže zachránit. Myslím, že britský Sherlock by celou svou dedukci tohoto seriálu dokázal shrnout ve svých geniálních projevech: "Booring. It's obvious, isn't it?", "Dear God, what is it like in your funny little brains? It must be so boring." :) (18.11.2012)

Nemám problém usadit Elementary vedle Sherlocka do své topky. Vtipné, svižné, zábavné. 80% P.S. Jsem si jistá, že siru Arthurovi by se tohle zpracování líbilo. Sherlock Holmes žije v NY a bojuje se závislostí na heroinu. Jeho partner Watson je žena, bývalá doktorka, udržující vztah s Mycroftem, který je naprosto k sežrání. :-D Lestrade je troska, paní Hundsonová trpí kompulzivní poruchou a Irene Adler je...Moriarty! Třešničkou je výborně zvolený casting. (16.05.2014)

Hodnotím po pilotu, protože dál už asi nepůjdu. Elementary je nudná a hlavně fádní kriminálka bez žádné přidané hodnoty. Taková, kterých je plné odpoledne na našich komerčních stanicích. Tvůrci měli britský návod jak vyrobit perfektní seriál, kde se mohli aspoň inspirovat, ale vůbec se to nepovedlo. Na rozdíl od ostatních zde mě ani hlavní hrdina vůbec nenadchnul, Johnny Lee Millera jsem nemohla vystát, na Brita trpí závažným nedostatkem charisma a šarmu. Koneckonců jsem ráda, že název Doylova díla není v názvu seriálu, takové pocty není tento seriál hoden. Nelíbilo se mi. Slovy opravdového Sherlocka: I am bored. // UPDATE: Po pár epizodách jsem se jen utvrdila v tom, že jde od podprůměrný seriál a nejstrašnější zobrazení Sherlocka Holmese, jaké jsem kdy viděla. A za Moriarty by si měli tvůrci dát facku, takového soupeře by si nezasloužil ani ten nejmizernější detektiv. (26.09.2012)

Viděl jsem asi tak 5,5 epizody jako kulisu při domácích činnostech (takže prakticky jako rozhlasovou hru), proto si bodové hodnocení odpustím. Co si ale neodpustím, je komentář k dabingu. Vždy když promluvil Sherlock, viděl jsem v duchu Barneyho Stinsona (díky dabingu Davida Novotného). Ta afektovaná dikce je prostě zabiják :D. To, že povinná neomarxistická diverzita udělala z Watsona aziatku, komentovat nebudu vůbec ;). (24.10.2022)

Tak jsem viděl pilotní epizodu Elementary, americké "verze" seriálu Sherlock - ale spíše jde o jeho špatnou fan fiction verzi, což se projevuje zejména v tom, že tvůrci očividně neměli ani zdaleka dostatečnou mentální kapacitu k tomu, aby vytvořili alespoň iluzi Sherlockovy mentální kapacity. U seriálu o geniálním mistru dedukce vadí už to, že Sherlockovy závěry - když zrovna negoogluje - nevyplývají z premis, respektive tyto jsou natolik vágní, že by mohly sloužit jako základ vysvětlení čehokoli a pro cokoli, takže to celé působí jako výsměch logickému myšlení. Viz už úvodní "ruka bez mozolů a vůně včelího vosku rovná se bývalý chirurg" - cože?! Sám padouchův plán pak v sobě zahrnuje tolik proměnných, že z hlediska teorie pravděpodobnosti je vysoce nepravděpodobné, že by ho kdy mohl realizovat (nehledě na to, že bych fakt chtěl znát ženu, která se nechá dobrovolně přeoperovat jen proto, že to po ní někdo chce - kecám, nechtěl). A ještě více za vlasy přitažený je způsob, jak na to Sherlock přijde (nepočítám-li, že na to vlastně přišla Watsonová). O tohoto Holmese by si Cumberbatchův Sherlock ani neopřel kolo, natož aby mu stál za konverzaci. Dvěma slovy: Proboha, proč?! ___ (Navíc Američané už moderní verzi Sherlocka Holmese dávno natočili. Byla vynikající, trvala osm řad a nedávno skončila.) (16.09.2012)